Knihobit #4

Je tu prosincový, vánoční Knihobit.

Všichni si od něj mnoho slibovali, včetně mě. Přece jen člověk tak nějak očekává, že dostane v balíčku něco speciálního, obzvlášť když se odeslání balíčku přesunulo tak, abychom ho dostali před Vánoci a ne už na začátku měsíce jako jindy.

Co jsem tedy v balíčku našla a jak jsem byla spokojená?
 

Začnu rovnou knihou, kterou je Jackaby od Williama Rittera. A jsem naprosto nadšená. Po téhle knize pokukuji od té doby, co vyšla, v knihkupectví jsem si jí pořád brala do ruky, protože má nádhernou a sametovou obálku. Byla jsem rozhodnutá, že pokud jí v Knihobitovi nedostanu, tak si jí stejně koupím. Takže si umíte představit, jakou jsem měla radost, když jsem jí v balíčku našla. Paranormální detektivky mě hodně lákají, jen takových knih moc nevychází. A s potrhlým detektivem ve stylu Doctora Who v hlavní roli., to nemá chybu.

Ze zbytku balíčku jsem už tak nadšená nebyla, ale vezmeme to popořadě. Plakát od Abbie Smith je sice moc hezký a super jako vždy, ale trochu mi tam vadí ten rok 2016. Prostě je to plakát, který za pár měsíců musím sundat. Za ty knižní plakáty z minula jsem vděčnější a budu je mít napořád (pokud si je konečně nechám zarámovat). Stejně tak u placky, která je jinak taky moc pěkná. No jsem z toho taková rozpačitá, nemůžu říct že se mi to nelíbí, ale po rozbalení tam nebylo takové to správné nadšení. Zase kdyby tam nic novoročního nedali, tak by všichni říkali, že jim to chybí. No prostě nevím :D

Dalším dárečkem byl perníček, na kterém je nakreslená otevřená knížka. Že ten můj vypadá nějak divně? Ne, nezačla jsem ho hned ožužlávat, i když voněl tak, že se mi sbíhaly sliny. Jen jsem zapomněla, že by mohl vonět i mojí kočce, která se do něj pustila, když jsem se odešla z obýváku. Ta potvora ho dostala ven i z igelitu, ve kterém byl zabalený. Takže tak :D Tenhle dáreček mě moc potěšil, protože něco takového jsem si do vánočního balíčku představovala.

Pravý domácí časopis znám, občas jsem si koupila nějaké číslo, takže jsem za něj docela ráda. Je to takový zvláštní a neobvyklý časopis a rozhodně není pro každého. Zabývá se pro většinu lidí neobvyklými tématy - veganstvím, zdravým životním stylem, šetrným přístupem k přírodě, alternativním přístupem k životu. Ale objevují se tam i takové "esoterické" články (nebo jak to říct) - o alternativní medicíně, léčitelích. No těžko se to popisuje, koho by to zajímalo tak se zkuste mrknout na webové stránky časopisu, u každého čísla si můžete prohédnout obsah, a uděláte si o tom sami obrázek. Proto si časopis nekupuji pravidelně, protože někdy jsou v něm pro mě divné články.

Poslední dva dárky mě zklamaly na plné čáře - natahovací záložka a čelenka. Záložka se zdá jako skvělý nápad, ale je naprosto nepoužitelná, protože stránky v knížce akorát zmuchlá a zničí. Čelenka by byla dobrá leda tak pro malou holčičku nebo jako doplněk k nějakému kostýmu z dávných dob. No co na to říct. Samy o sobě jsou to dárky naprd, ale nejhorší na tom je, že to jsou dárky, které byly v prvních balíčcích. Takže nejen že se opakují, ale opakují se v něčem, co se nikomu nelíbilo.

Balíček mě tedy úplně nezklamal, ale nejlepší balíček to tedy taky nebyl. Jsem opravdu šťastná za knížku, protože kdyby se mi blbě trefily do vkusu, tak bych byla z balíčku hodně smutná. Plakát je super, ale radši bych byla za nějaký trvalejší. A celkově jsme asi všichni čekali od vánočního balíčku něco jiného, víc vánočně laděných dárků nebo něco fakt super, a ne nepoužitelné cetky z minulých balíčků. To ten dojem z balíčku zkazilo asi nejvíc, ale tak už bychom se taky měli poučit, že očekávání se málokdy naplní a akorát budeme zklamaní. A to nemluvím o tom, co jsem se dočetla o těch balíčcích, které měly být za příplatek hezky vánočně zabalené. Vlastně jsem na prosincové balíčky četla jen negativní ohlasy.

Docela mě to mrzí, protože Knihobitovi fandím, je to jediná taková služba, která u nás je. A taky vím, že to asi není jednoduché a i pochopím, že se třeba přecenili a prostě to před Vánocema nezvládli. Na druhou stranu, pořád je to služba, za kterou platím, a ne zrovna málo. Přijde mi že většina lidí, kteří si Knihobita objednají, jsou mladí lidé, studenti, a každý měsíc zvažují, zda jim ty peníze za to stojí, nebo zda si za ty peníze radši koupí i dvě knihy jinde a podle vlastního výběru. Proto si myslím, že si každým kiksem hodně ubližují.

Jak to do budoucna bude se mnou a s Knihobitem? Od přítele jsem dostala k Vánocům předplatné na tři měsíce, které jsem si strašně přála, a určitě si ho objednám. To že mi tři měsíce sám od sebe každý měsíc přijde balíček a já nebudu muset nic platit je prostě bomba. Bohužel jsem teď po tom vánočním balíčku taková přešlá. Zajímalo by mě, jestli se nějak vyjádří k těm nepovedeným vánočním balíčkům za příplatek. Už před měsícem nebo dvěma jsem si říkala, že si od Knihobita na chvíli odpočinu, ale vždycky jsem si ho nakonec objednala. Jsem zvědavá, jak to teď půjde dál. Buď se budou tvářit jako by nic a možná přijdou o spoustu zákazníků, možná příští balíček bude super, aby nám to vynahradili, nebo to celé půjde z kopce. Těžko říct, která varianta to bude. Pevně doufám že ne ta poslední.

Jak se vám můj prosincový balíček líbi? A jak se vám líbil váš, pokud jste si objednali? :)

Armagedon ve slevě

Armagedon ve slevě od autorky Seanan McGuire jsem si koupila společně s časopisem Pevnost. Nejdřív jsem si řekla, že si knihu nekoupím, protože jsem o ní měla jisté pochybnosti. Už ten název je strašný, obálka není o moc lepší, bála jsem se, že to bude nějaká děsná slátanina na způsob paranormálních romancí okořeněná trochou fantastiky.

Jenže... Mám ráda městskou fantasy, líbí se mi střet reálna a nadpřirozena, a mám ráda lovení monster ve stylu seriálu Supernatural. A takové knihy mi chybí. Nevím o žádných, a pokud ano, většinou to je čtení spíš pro dívky (jako třeba série s Anitou Blake nebo Mercedes Thompson). Takže jsem se rozhodla, že to nakonec za těch pár korun zkusím. Ke knize jsem tudíž přistupovala s předsudky a nízkými očekáváními. Jak se mi tedy kniha nakonec líbila?

O příběhu

Verity Priceová je kryptozooložka. Studuje monstra (=kryptidy), která nejsou vědecky dokázaná a která se ve společnosti skrývají, aniž by o nich normální lidé věděli. Verity je spíš ochránkyně kryptidů, než jejich lovkyně. Spousta z nich je totiž neškodných. Teprve když se najde takový kryptid, který ohrožuje lidské životy, Verity zakročí. Nicméně dává přednost domluvě před zbraněmi, a zabíjí až v krajním případě. 

Rodina Priceových se tomuto řemeslu věnuje po generace a je pronásledována Úmluvou svatého Jiří, pro jejíž členy jsou všichni kryptidi nebezpeční a do jednoho si zaslouží zemřít. Problém nastává v momentě, kdy se Verity do života připlete Dominic de Luka, člen Úmluvy, a navíc se v New Yorku začnou ztrácet kryptidi, v kanálech se pohybují  nebezpeční lidoještěři a kolují zvěsti o tom, že pod městem spí drak. Verity tak bude mít co dělat, aby se nějak vypořádala s Dominicem, přišla na kloub tomu, kam se ztrácejí kryptidi, a vyvázla z toho všeho živá.

Můj názor na knihu

Nejvíce se mi na knize líbila rozmanitost a neobvyklost kryptidů. Nesetkáte se tu s upíry a vlkodlaky, ale s dračími princeznami, chytromyšmi, zoubkovými vílami, bazilišky, ghúly...A mohla bych jmenovat dál. Líbí se mi autorčina nápaditost a originalita, snaha odlišit se od všech těch upířích a v vlkodlačích paranormálních romancí.  Autorka si vymyslela spoustu nových monster i jejich pojmenování, a proto je fajn, že je na konci knihy malý slovníček, kde jsou jednotlivé rasy popsány. Já jsem se naprosto zamilovala do chytromyší, s jejíchž kolonií Verity bydlí. Mají perfektní pamět a z každé maličkosti z Veritina života dělají náboženský svátek, který taky patřičně (a velmi hlasitě) oslaví. Chytromyši mě často hodně pobavily.

Dalším důvodem, proč se mi kniha líbila, je humor. U některých scén jsem se opravdu dobře bavila a nasmála. Taky je kniha velice čtivá. Oceňuji i to, že milostná zápletka není stěžejní dějovou linkou knihy. To je věc, které jsem se bála nejvíc.

Pár věcí mi na knize ale přece jen nesedlo. Jde o drobnosti, třeba mi moc dohromady nejde balet a boty na jehlách. Některé milostné scény mi přišly takové divné, nesedlo mi, jak byly zasazené do děje. Nebo Veritiny "chlípné" myšlenky v situacích, ve kterých působily celkem nepatřičně. Naštěstí toho bylo málo, co mi takhle nesedlo.

Takže nakonec můžu říct, že se mi kniha přes drobné nedostatky velmi líbila a jsem ráda, že jsem odhodila přesudky a zkusila to. Dokonce uvažuji o tom, že si pořídím pokračování, protože Armagedon ve slevě je prvním dílem série. Ale nebojte se, jde o uzavřený příběh.

Armagedon ve slevě je idální volbou pro odpočinkové čtení. Nasmějete se, užijete si nějakou akci, trochu té romantiky, a to vše ve společnosti chytromyší a ostatních zajímavých potvůrek.  Pokud od knihy nebudete čekat nic světoborného, tak nebudete zklamáni.

Knižní přírůstky za listopad

A je tu moje listopadová (obří) chvástačka, za kterou stojí úspěšně dokončená vysoká škola a promoce, která proběhla v listopadu. Takže většinu knih jsem dostala jako dárek za dokončení školy. S tím, že na slevomatu jsem si koupila voucher na 25% slevu do knihkupectví Kanzelsberger. No taková sleva hned hodí pár knih navíc. A takhle to dopadlo.

Nebudu ke každé knize psát, proč jsem si jí koupila, jako to obvykle dělám. Na to je těch knih opravdu moc.  Některé knihy jsem si chtěla pořídit už delší dobu, jen na to pořád nebyla vhodná doba a dostatek peněz. Spoustu knih jsem si pořídila díky tomu, že sleduji různé knižní blogy a čtu časopis Pevnost, a četla jsem na ně samé dobré ohlasy. Jde o směs různých žánrů s tím, že jsem sáhla i po žánrech, které jinak moc nečtu (a proto když si klasicky koupím pár knížek za měsíc, vždy sáhnu po něčem jiném, čeho se míň obávám). Někteří autoři jsou legendami a  mistry svých žánrů, o jiných jsem slyšela prvně. Něco jsou knihy spoustu let staré, něco jsou celkem čerstvé novinky. Některé autory znám už několik let a vím do čeho jdu, od většiny autorů jsem ale dosud nic nečetla. No, je to vcelku zajímavá směsice knih, z které mám ale ohromnou radost.

Tak poďme na to :)

Knihy o knihách a knihkupectvích, ty jsem prostě musela mít :)

Jak lvové je výhra v soutěži, za kterou moc děkuji nakladatelství Epocha a Schefíkovu blogu.

Vidořád mám z Knihobita

A nakonec vše pohromadě :)

Tak, a to by bylo vše. Doufám, že se mi všechny knihy budou líbit. Zatím jsem přečetla Vězněnou, která byla skvělá (recenze tady) a mám rozečtené Hvězdy nám nepřály, které se mi zatím taky moc líbí.

Sice skoro všechny knihy byly vlastně jako dárek, i tak jsem si ale řekla, že jsem se asi zbláznila, a do budoucna to musím trochu krotit. Nejdřív jsem zkusila to, že si zakážu koupit si nějakou knížku v prosinci. Ehm, to teda moc nevyšlo (jaké překvapení), vždyť stejně pár knížek dostanu i pod stromeček, tak jsem to hodila za hlavu.  Tak teď přemýšlím, že se vrátím ke starému pravidlu, které jsem  teda taky moc nedodržovala - že si v měsíci můžu koupit maximálně tolik knížek, kolik jsem za předchozí měsíc přečetla. Tak uvidíme, jak mi to půjde :)

Znáte některou z knih? Četli byste/chtěli byste si přečíst? Těším se na vaše komentáře :)

Vězněná, hrůzyplný příběh z pera českého autora

 Vězněná je nejnovějším počinem skvělého českého spisovatele - Pavla Renčína, který je jedním z mých nejoblíbenějších autorů a doporučuji ho všude, kde můžu. Doposud psal příběhy z žánru městské fantasy, které mě naprosto uchvátily. Labyrint se odehrával v podzemí Prahy, kde skupinka lidí objevuje své nadpřirozené schopnosti a čelí všem možným potvorám žijících v podzemí, zatímco v trilogii Městských válek ožívají česká města. Brno je ve skutečnosti drak, Praha je noblesní dáma...A chystá se obrovská válka, ve které se bude bojovat meči i tanky. A právě střet nadpřirozena a reálna se mi moc líbí, ale bez autorova stylu psaní a jeho imaginace by knihy nebyly tak skvělé.

V posledních letech si nejde nevšimnout, že čeští a slovenští autoři fantastiky si zkoušejí napsat i jiné žánry. Většina z nich napsala detektivku, Pavel Renčín se ale pustil do temného hororového příběhu, který v našich končinách nemá obdoby. Dokonce je přirovnáván ke Stephenu Kingovi. Ano, takovými přirovnáními se to dnes jen hemží, každou chvíli někde čtu nová Rowlingová, nový Nesbo, atd. A často se potom dočítám, že jsou taková přirovnání úplně mimo. U Vězněné si ale troufám říct, že to opravdu sedí.

A teď už k samotnému příběhu, který je inspirován skutečnou událostí.

O příběhu

Ve Vězněné sledujeme osudy dvou lidí, u kterých bychom zpočátku jen těžko hledali nějakou souvislost. Středoškolský učitel Martin Drást trpí nočními můrami a halucinacemi a jeho příběh se odehrává v současnosti, zatímco osud Máji sledujeme v několik desítek let staré minulosti a setkáváme se s ní v momentě, kdy odjíždí do šumavských lesů na dovolenou s rodiči. Jak spolu souvisí život malé holčičky a dospělého muže, který je na pokraji šílenství? Autor postupně rozplétá nitky temného příběhu a čtenáři začne pomalu docházet, jak spolu životy Máji a Drásta souvisejí. 

Můj názor na knihu

Nejdříve chci pochválit obálku, která rozhodně zaujme hned na první pohled a naprosto k příběhu sedí. Běhá vám z ní mráz po zádech? Věřte, že po dočtení knihy budete mít z obálky ještě větší hrůzu.

Zezačátku se mi kniha četla trochu hůř. Pokud jste od autora už něco četli, tak než se pustíte do Vězněné, zapomeňte na jeho styl psaní. Vězněná je psaná naprosto odlišným způsobem. Proto mi chvilku trvalo než jsem si zvykla na to, že tohle není Renčín, jakého znám. Potom už jsem se ale začetla, a nevydchla jsem, dokud jsem knihu nedočetla.

Začátek je sice takový pozvolnější, autor píše o věcech, které mě ani moc nezajímaly, ale které dotvářejí život hlavních hrdinů. Po pár stránkách se ale začnou dít zlé věci, a potom jsem se od knihy nedokázala odtrhnout. Musela jsem číst dál a dál. A chvílemi jsem autora proklínala, a to když byl skok z jedné dějové linie do druhé. Kniha je tedy velmi čtivá a napínavá, chytne vás a nepustí, dokud jí nedočtete.

Vězněná je velice temný a děsivý příběh, je směsicí hororu a psychothrilleru. Autor dokázal popsat zlo a temnotu tak, že mě až mrazilo. A to mluvím jen vykreslení atmosféry. Když došlo na zlé činy, vše se ve mně svíralo hrůzou a odporem. Ani se mi nechce říct, že se mi knížka líbila, když čtu o takových věcech. Jenže právě díky tomu jsou tyhle knihy tak napínavé a dobré, protože čím víc zla se oběti děje, tím víc její osud prožíváte a strašně moc si přejete, aby to nakonec dobře dopadlo. Každý večer jsem se bála jít spát, že budu mít z knihy noční můry. I teď po dočtení, protože Vězněnou nemůžu dostat z hlavy.

Aby nedošlo k nějaké mýlce, nejde o žádnou vyvražďovačku ve stylu filmů Saw. Ani se autor nevyžívá v detailních popisech mučení, vraždění a kdo ví čeho. Hororová atmosféra, temné šumavské lesy, noční můry a zlo, nad kterým zůstává rozum stát - to všechno dává dohromady silný a děsivý příběh, který mě hluboce zasáhl. O to víc, že je inspirován skutečnou událostí.



Nejdřív jsem byla trochu zklamaná, že autor odbočil ze svého stylu a žánru, teď si ale říkám, že pokud se autor rozhodne napsat další knihu v podobném duchu jako je Vězněná, budu jedině ráda.

Pokud jste fanoušky Stephena Kinga, hororů, psychothrillerů a temných příběhů, tak je Vězněná tou pravou knihou pro vás.

Četli jste Vězněnou nebo se chystáte? Nebo jste četli jinou knihu od autora? Těším se na vaš komentáře :)