neděle 20. března 2016

Když se vám z paměti vymaže deset let života...

Představte si, že si nevzpomínáte na posledních deset let života. Jak byste se chovali? Jak by se vám libil život, na který si nepamatujete, ale slyšíte o něm od své rodiny, přátel a známých? Byli byste na sebe hrdí nebo byste se ptali jak je možné, kým jste se stali?


Ztráta paměti je téma, které mě hodně baví a proto jsem nakonec neodolala a pořídila si knihu Na co Alice zapomněla od autorky Liane Moriarty. Knížka mě lákala už od té doby co vyšla, ale jelikož knihy pro ženy moc nečtu, tak jsem se k ní dostala až teď. V poslední době mám chuť číst něco víc ze života, ale pečlivě si vybírám. Většina ženských románů mě totiž naprosto míjí a zaujme mě jen pár knih. Proto vyhledávám romány, které jsou trošku thrillerové, napínavé. Zamilovaný román si čas od času taky ráda prečtu, ale nesmí to být červená knihovna. Jak se mi tedy nakonec líbila tato kniha?

O příběhu

Alice otevře oči a zjistí, že leží na zemi v tělocvičně. Její první myšlenky patří jejímu dosud nenarozenému miminku, protože se lekne, aby po pádu bylo v pořádku. Je zmatená a neví co se děje, protože nepoznává své oblečení ani lidi kolem sebe a vůbec si nepamatuje, jak se do tělocvičny dostala. Vše začne dávat smysl v momentě, když se Alice zeptají, jaký je právě rok.


Alici čeká nejeden šok. Už samo o sobě není příjemné myslet si že je vám 29 a přitom vám čtyřicítka klepe na dveře. Nebo když si myslíte, že teprve čekáte své první dítě a přitom už máte děti tři a nepamatujete si jejich narození, jejich první krůčky a slova, první úspěchy a nezdary. Představa ztráty těchto vzpomínek natrvalo je ještě horší než to že Alice neví, jak se o děti starat. Úplně nejhorší je ale pro Alici zjištění, že se se svým manželem Nickem rozvádějí. Alice to nedokáže pochopit a odmítá tento fakt přijmout. Navíc má se všemi lidmi z dřívějška velice špatné vztahy, aniž by věděla proč. Se svou kdysi nejlepší kamarádkou se nestýkají, s vlastní sestrou taky skoro nemluví.

Co se to se všemi stalo? Proč je teď Alice úplně jiná? A co s jejím životem bude dál, ať už se jí vzpomínky vrátí nebo ne?

Můj názor

Kniha mě chytla od první stránky, byla velice čtivá a moc mě bavila. Na začátku mě bavilo sledovat jak je Alice zmatená a těšila jsem se, kdy se zase objeví nějaká situace, kdy Alice nebude vůbec vědět, která bije. Některé takové momenty byly docela vtipné, jiné naopak smutné nebo děsivé.

Vše jsem prožívala spolu s Alicií a snadno jsem se do ní dokázala vcítit, představovala jsem si sebe samu v takové situaci. S napětím a obavami jsem četla dál a dál, dychtila jsem po každém kousku nové informace o Alicině životě a spolu s ní si domýšlela, co se asi stalo, než jednotlivé útržky informací začly dávat smysl.

Chvílemi mě vytáčely některé postavy, které nebyly s to pochopit, že si Alice nepamatuje naprosto nic z posledních deseti let života. Otázky a řeči typu "mě si přece musíš pamatovat", "jak jsi jen mohla na tohle zapomenout?" mě přiváděly k šílenství. Na druhou stranu bylo zajímavé sledovat ztrátu paměti i z té druhé strany, jak to prožívají osoby, které Alici znají.

Konec knihy mě na jednu stranu trochu zklamal, na druhou stranu i potěšil. Přišel mi takový moc rychlý, chtěla bych s Alicí ještě nějaký ten čas strávit a prožívat to s ní dál. Nicméně jsem vděčná za to, že jsem se dozvěděla, jak pokračovaly osudy jednotlivých postav. Nemám moc ráda, když to autor nechá na naší představivosti.

Na knize se mi moc líbilo i to, že byla vyprávěna z pohledu více postav a tyto pasáže byly podány zajímavým způsobem. Aliciina sestra Elisabeth příběh vyprávěla svému psychologovi prostřednictvím dopisů, které sloužily spíš jako deníček, protože dopisy se vlastně vůbec neměly dostat psychologovi do ruky. Z pohledu další osoby to bylo zase prostřednictvím blogu, který dotyčná osoba psala a k nelibosti rodiny se neobtěžovala ani změnit jména.

Na co Alice zapomněla je silný a emotivní příběh, který vás donutí zamyslet se nad svým životem, navíc se krásně čte a odpočinete si u něho. Sečteno a podtrženo - kniha se mi i přes drobné nedostatky moc líbila a její koupě nelituji, možná si časem přečtu i jiné knihy od autorky.

Četli jste Na co Alice zapomněla nebo jinou knihou od autorky? Jak se vám líbila?

2 komentáře:

  1. Knihu jsem necetla ale uz obalka,nazev a anotace me zaujala natolik ze sem si ji pridala na seznam. Moc pekna recenze :-))

    OdpovědětVymazat
  2. Od autorky mám Manželovo tajemství (nečetla jsem) a tuto si musím také pořídit :)
    Skvělá recenze! :)

    OdpovědětVymazat

Každý komentář mě moc potěší a ráda na něj odpovím :)