Knižní přírůstky za září

V září se mi sešla zajímavá směsice knih, od omalovánek po kuchařku až ke komiksu, a klasické knihy jsem si pořídila jen tři. Celkově toho mám za tento měsíc málo,ale v říjnu jsem si to bohatě vynahradila, takže říjnová chvástačka bude celkem bohatá :D

Začnu kouskama, které jsem si pořídila jako odměnu za státnice hned v ten samý den. Do knihkupectví jsem zamířila hlavně kvůli dalšímu dílu Kladiva na čaroděje. Žrádlo pro psy od Darka Šmída vycházelo ten den, tudíž jsem si velké naděje nedělala. Ale díky velmi ochotné prodavačce v Dobrovském na Zličíně, která pro něj zaběhla přímo do skladu, jsem ho sehnala a měla jsem velkou radost. Bohužel jsem se do knížky nějak nedokázala začíst, což se mi obvykle nestává, protože jsem kladivo vždycky četla hned, jak jsem si ho koupila. Takže stále čeká, až na něj přijde správná chvíle.

Začarovaný les od Johanny Basford

Od té doby, co jsem si začla kupovat omalovánky pro dospělé, se návštěva knihkupectví neobejde bez prohlížení si omalovánek, které ještě nemám. Překvapilo mě, že tam měli slovenské vydání Začarovaného lesa od Johanny Basford, protože v češtině vyšlo také a v knihkupectvích narážím hlavně na to české. Jenže české vydání je dost odfláknuté a slovenské je kvalitou úplně jinde (a srovnatelné s anglickým vydáním), takže když jsem tyhle omalovánky vzala do ruky, nějak jsem se jich nedokázala vzdát...

Další dvě knihy jsem pořídila v Levných knihách. Ready player one zná spousta z vás, jeden čas se o téhle knížce často mluvilo, ale než jsem se rozhoupala, tak jí v Levných knihách už neměli. Teď jsem ale v Plzni našla jeden zatoulaný výtisk, sice celkem ohmataný, ale za těch pár korun to až tak nevadí, a byla jsem moc ráda, že jsem ho objevila. Věk zázraků je kniha s krásnou obálkou - jak na přebalu, tak pod ním přímo na knize. Dozvěděla jsem se o ní ve videu od Dragell a celkem mě zaujala, takže když jsem jí zahlédla, tak jsem z toho také měla radost.

 

Kuchařku Tajemství syrové stravy jsem vyhrála v soutěži s Life Foodem a těším se, až si některé recepty vyzkouším. Kniha má nádherné fotografie a na všechny jídla se vám sbíhají sliny a ani byste od pohledu mnohdy nepoznali, že je to všechno syrové. Nejsem vitarián, ale baví mě experimentovat, obzvlášť pokud jde o zdravá a lehká jídla. A čím víc do sebe člověk nacpe syrové zeleniny a ovoce, tím líp :) První díl mangy Útok titánů jsem získala opět díky časopisu Pevnost. Už jsem jí stihla i přečíst a dalším dílům se nejspíš bránit nebudu.

A nakonec všechny knihy pohromadě. Je to taková malá, sympatická hromádka, u které nemusím mít špatné svědomí, že syslím hromady knih, které nepřečtu :D Co na knihy říkáte, zaujala vás některá, nebo jste nějakou už četli? :)

Knižní přírůstky za duben

V dubnu jsem se docela krotila, až mě to samotnou překvapuje. Možná za to může blížící se Svět knihy a snaha trochu si na něj našetřit? Nebo se držím svých předsevzetí ohledně nakupování knížek? Kdo ví, každopádně jsem moc ráda, že jsem moc neutrácela, ale zároveň si pořídila knížky, ze kterých mám opravdu radost a do kterých jsem se brzy pustila. 

Ztracenou manželku od Alyson Richmanové jsem si koupila v Levných knihách. Přečetla jsem si totiž krásnou recenzi na blogu Knižní útočiště (klik sem rovnou na recenzi), a přestože to není žánr ani typ literatury, který preferuji, recenze mě nadchla a chtěla jsem knihu mít. I proto na recenzi dávám odkaz, protože já sama tak pěknou recenzi nenapíšu a třeba naláká i někoho z vás, takže doporučuji přečíst ;) Knihu jsem začala před pár dny číst a je opravdu krásně a chytlavě napsaná, autorka umí dokonale popsat atmosféru, kniha mě úplně chytla u srdce. Jen konec je prý opravdu dojemný, tudíž si ho nechám raději na čtení doma, aby mě nerozbrečel v tramvaji :D

Další tři knihy jsem si koupila u Dobrovského, protože jsem tam měla 30% slevu. Marťana od Andyho Weira jsem moc chtěla, je to přesně taková scifi, jakou mám ráda - snaha o přežití na cizí planetě, na vesmírné lodi, a nesejde na tom, jestli hrdiny ohrožují mimozemské bestie nebo se pouze snaží přežít, protože jim třeba selhala technika, uvízli někde apod. Četla jsem na něj samé dobré ohlasy, i když na druhou stranu mě to trochu odrazovalo, protože nemám ráda když se kolem některých knih dělá moc velký humbuk. Na Marťana jsem se vrhla hned jak jsem si ho přinesla domů a přečetla jedním dechem. Úžasná knížka. Marco od J. Adler-Olsena je pátý díl série severských detektivek. Tohohle autora jsem si hodně oblíbila, mám od něj přečtené 3 knihy, čtvrtá čeká na přečtení a nejspíš se na ní v nejbližší době vrhnu, abych si mohla přečíst i tu pátou. Potom jsem si koupila další díl Bleache, mám teď nasyslené a nepřečtené čtyři díly, takže až se na to vrhnu, tak si to pěkně užiju a posunu se v příběhu o pěkný kus dál. Zatím se mi do toho moc nechce, protože se blížím k poslednímu vydanému dílu a děsím se toho, až budu dva nebo tři měsíce čekat na nový díl.

Pekelnou šlehu od Martina D. Antonína mám už taky přečtenou. Jde o o osmý díl série Kladivo na čaroděje a na knížku jsem se těšila už několik měsíců. Kladivo kupuju a čtu hned po vydání, je to jedna z mála vyjímek, jinak knihy syslím a čtu až po měsících, ne-li po letech od jejich zakoupení. Byla jsem dokonce na křtu, ze kterého jsem psala reportáž. Stala se mi ale taková nemilá věc, v knížce totiž nebyly vytištěné některé stránky, a to hned na začátku. To člověka pěkně nakrkne, když se na knížku těší tak dlouho, s chutí se začte a pak bum... Knížku mi samozřejmě vyměnili, ale musela jsem čekat celý víkend a přišla jsem o autogram. Naštěstí byl autor na další literární akci, tudíž jsem si jí nechala podepsat znovu a mám jí i s originálním věnováním. Takže nakonec vše dobře dopadlo a knížka byla super. A teď zase čekat několik měsíců na další díl...

Na Marťana a Pekelnou šlehu napíšu minirecenze, spolu s třetím dílem Stopařova průvodce, kterého jsem přečetla taky v dubnu. Bohužel nemám čas ani chuť psát normální recenze (možná na Marťana napíšu, uvidíme), škola mě bohužel jak psychicky, tak fyzicky vysává a večer si tak raději odpočinu. Naštěstí to za měsíc a kousek celé skončí (doufejme) a potom se budu blogu věnovat daleko víc.

Co říkáte na moje dubnové přírůstky? Věřím že se vás najde pár, kdo četl Marťana nebo Pekelnou šlehu :)

Knižní přírůstky za březen

Březen, měsíc knih, je nenávratně pryč. Oslavila jsem ho nákupy, protože čtení je teď u mě dost na draka, už celé dva měsíce čtu Dunu, a ne a ne jí dočíst. Ale už schází asi 30 stránek, tak to musím dát :D

Předem se omlouvám, pokud bude někomu připadat "překočkováno", určitě to tak nebude pokaždé, ale dneska byla tak nápomocná, že jsem toho využila :D

 První várka knih byla díky 25% slevě v Dobrovským.Wreck this journal jsem objevila na blogu Čteme oba a hned jsem ho chtěla mít, i když nevím jestli dokážu být taky tak kreativní. Ale určitě vím, že deník nebudu pouze ničit, víc se mi líbí, když ho lidé pojímají kreativně a pak jim zůstane něco zajímavého a pěkného na památku, než jen potrhaná špinavá kniha. Ale některé destrukční úkoly vypadají zábavně, takže některé určitě zkusím. Plástev v ohrožení jsem dostala od přítele a je to 4. kniha zajímavé scifi od českého autora Josefa Pecinovského a kupodivu jsem všechny předešlé díly i četla, což je u mě zázrak :D Takže se na ní moc těším. No a nového Zaklínače a Bleach není potřeba moc komentovat.

Druhý větší nákup byl taky díky větším slevám (30-50%), na některých knihách jdou ještě vidět cenovky. Přestože jedním z mých knižních předsevzetí bylo nezačínat nové série, dokud nedočtu ty co mám načaté, tak jsem se neudržela a pořídila si první díl Mycélia od Vilmy Kadlečkové, o kterém jsem uvažovala už strašně dlouho. Vlastně mi ho koupil přítel, protože jinak bych musela jednu z knížek vypustit, na všechny jsem neměla. Nanečisto od Ljukaněnka jsem kdysi četla a moc se mi líbilo, tak jsem si ho teď koupila rovnou i s pokračováním Načisto. Enderova hra od Orsona S. Carda je jedna z dalších klasik scifi, která mě zaujala a chtěla si jí dlouho přečíst. Navíc už několik let koukám po edici Mistrovská díla SF, ve které právě Enderova hra vyšla, takže je to začátek nové sbírky. No a další Bleach.

Další přírůstky ze kterých mám ohromnou radost jsou knihy od Roberta Holdstocka.  Všechny jsem sehnala neuvěřitelně levně na to, že jsou už několik let k nesehnání a když už je někdo prodává, tak minimálně za tři stovky. Fantoma a Železný grál jsem sehnala v bazaru na Databázi knih dohromady za stovku, Bránu ze slonoviny, bránu z rohu v knihkupectví Fantasya, kde jsem byla na křestu knihy. Měli jí tam za cenu, za kterou se prodávala když vyšla a navíc díky autogramiádě s 20% slevou, takže taky za hubičku. Prokleté město od Lisy McMann mám jako přílohu z Pevnosti, ale trochu se téhle knihy bojím. Pro mě neznámá autorka, hodnocení jsou různá, nějak k tomu nemám důvěru.

No a poslední kniha tohoto měsíce je Démon z East Endu. Zúčastnila jsem se totiž křtu knihy ve zmíněném knihkupectví Fantasya, takže jsem jí měla taky s 20% slevou. Strašně dlouho jsem dumala nad tím jestli do toho jít nebo ne, nakonec zvítězila zvědavost a touha zúčastnit se křtu, protože to vždycky bývají skvělé akce. Navíc jsem si přečetla ukázku a dost mě to zaujalo. Petra Slováková je česká autorka, o které jsem slyšela poprvé, ale pár knih jí už vyšlo. Démon z East Endu je první československá samostatná steampunková kniha (jinak u nás vycházejí antologie), hlavní hrdina má mechanickou ruku, hlavní hrdinka se umění přeměnit ve vlkodlaka a ve viktoriánské alternativní Anglii pátrají po tom, proč umírají malé děti a proč vždycky zmizí i jeden jejich rodiný příslušník. Nezní to lákavě?

No a to je vše. Celkem 14 kousků, snad jsem na nějakou knihu nezapomněla. Jak se Vám mé nové knihy líbí? Četli jste nějakou nebo se na některou chystáte?

Pár fotek na závěr :)

Mohlo by vás zajímat
Nejchaotičtější knihkupectví, které znám 
Knižní akce v březnu a dubnu
Setkání s Emmou Riedovou

Death Note

Death Note bylo moje první setkání s mangou. A musím říct, že jsem si k prvnímu seznámení s japonskými komiksy nemohla vybrat lepší sérii.

Nenechte se od mangy odradit!
O manze a anime jsem se několikrát doslechla na různých conech, a to co jsem slyšela mě mnohdy spíš odradilo. Divná jména, na kterých si mnohdy zlámeme jazyk, postavy, které se Japoncům skoro nepodobají. Samé nahotinky, nechuťárny nebo tak depresivní příběh a prostředí, že se z toho čtenář sotva vzpamatuje. Jsou vůbec nějaké zajímavé a ne tak odrazující příběhy, a kde je najít? Navíc většina lidí čte mangu anglicky a kdesi na internetu. Nevím co mi vadí víc, jestli ta angličtina nebo nepohodlí při čtení na počítači. A to nemluvím o divných pojmech a rozděleních mangy a anime, ze kterých jde člověku hlava kolem. Prostě nic, do čeho bych se hrnula.

Jak jsem se tedy nakonec ke čtení mangy dostala?
No jak jinak než přes mojí oblíbenou Pevnost. Jako knižní příloha byl jednou první díl Death Note, a byla to láska na první pohled. Příběh, který mě hned zaujal a vtáhnul do děje. Kombinace nadpřirozených prvků a krimi je prostě hodně lákavá. Tudíž jsem si po přečtení prvního dílu začla postupně dokupovat další a další díly. Nejlepší byly předminulé Vánoce, kdy jsem od přítele dostala rovnou pět dílů. To byla paráda, moct číst hned další a další díl, a tak jsem je za chvíli přečetla všechny.

Zleva: L, Rjúk, Light

Death Note neboli Zápisník smrti

"Člověk, jehož jméno je zapsáno v tomto zápisníku, zemře."

Light Jagami je obyčejný 17ti letý mladík. Dokud nenajde Zápisník smrti, který v našem světě ztratil smrtonoš Rjúk. Díky pravidlům, které jsou v zápisníku napsány, se Light snadno dozví, k čemu zápisník slouží. Zezačátku se mu to sice moc nezdá, ale jako syn policejního náčelníka ví, jak je svět prohnilý, kolik je na světě zla a kolik zločinců zůstane nepotrestáno, a vadí mu to. Proto netrvá dlouho a odhodlá se zápisník vyzkoušet na zločinci, kterého právě zahlédnul ve zprávách v televizi a který drží několik rukojmí, dokonce i děti. Jakmile Light zjistí, že zápisník funguje, rozhodne se vzít spravedlnost do svých rukou a chce vytvořit dokonalý svět, svět bez zločinu. A začne zabíjet další a další zločince. Lidé mu začnou říkat Kira, přestože netuší, jak a kdo zabíjí. Najde se mezi nimi spoustu přívrženců, kteří Kirovi fandí a jsou mu vděční za to, že zbavuje svět vrahů.

Na druhé straně je zde spousta lidí, mezi nimi i Lightův otec, kteří chtějí Kiru dopadnout. Díky Kirovi značně klesla kriminalita a vrahové si nic lepšího než smrt beztak nezaslouží, ale nikdo nemá právo hrát si na Boha a brát spravedlnost do svých rukou. Krom policejního sboru se do vyšetřování k dopadnutí Kiry pustí i takzvaný L. Nikdo neví kdo za tímto pseudonymem stojí, ale jde o skvělého vyšetřovatele, který vyřeší i ty nejzapeklitější případy, na které jsou všichni ostatní krátcí. Jenomže Light je velmi inteligentní a hravě se vyrovná L, tudíž jde o velmi napínavý boj kdo s koho. Navíc se do této hry zapojí spousta dalších lidí, kteří buď Kirovi pomáhají jako jeho příznivci, nebo mu stojí v cestě za dokonalým světem. Light chrání nevinné lidi, nezabíjí je... Dokud mu nejde o vlastní život. Potom se nezastaví před ničím. Ať už z lidí dělá loutky, aby dosáhl svého cíle, nebo přímo zabíjí, aby nebyl dopaden.

Nesmím ještě opomenout smrtonoše, protože zejména v posledních dílech hrají velmi důležitou roli. Každý smrtonoš je spjat se svým zápisníkem. Pokud se zápisník dostane do rukou lidí, tak se smrtonoš zjevuje tomu, kdo se deníku někdy dotkl. Light tak kromě zápisníku získá i společníka Rjúka. Rjúk mu může v mnohém pomoct, ale existují věci, do kterých smrtonoš nesmí zasahovat. Smrtonoši u každého člověka vidí jeho jméno a kolik mu zbývá života. Právě tyhle informace nesmí Rjúk Ligtovi prozradit. Může mu ale dát smrtonošší oči, díky kterým uvidí to samé. Jenže nic není zadarmo, cena za smrtonošší oči je polovina zbytku života. K čemu by Ligtovi takové oči byly ? Aby totiž fungoval zápis jména do zápisníku a dotyčný člověk zemřel, je potřeba znát skutečné jméno člověka (a k tomu navíc jeho podobu). A to by se Lightovi nejednou hodilo. Využije Light této příležitosti?

Důvody, proč číst Death Note

1. Vychází u nás v sešitové podobě a česky. Tudíž ho snadno seženete, můžete ho číst v mateřském jazyce, nemusíte sedět u počítače a v knihovně ty knížečky vypadají úžasně. Pro mě velké výhody :)
2. Má málo dílů (12) a je ukončený. To se o spoustě mang říct nedá.
3. Filosofické hloubání nad tím, jestli má někdo právo brát spravedlnost do vlastních rukou (obzvlášť tímto způsobem), a jestli je Light kladná nebo záporná postava. Je to vrah, kterému ale budete ve většině případů fandit. 
4. Vyšetřování a boj mezi Kirou a L- nesmírně napínavé a zábavné. Úplně něco jiného, než na co jsme zvyklí z detektivek a krimi seriálů. Někdy jsou tam poměrně složité úvahy, že člověk musí chvíli přemýšlet nad tím, co se tím myslí - např. úvahy Lighta: když udělám tohle, tak si L bude myslet že jsem Kira, protože tohle by Kira udělal; když to neudělám, tak si L stejně bude myslet že jsem Kira, protože bude předpokládat že předpokládám, že.... No ani teď to nedám dohromady :D. Jenže Light má pravdu a je to napínavé právě proto, že sám čtenář by byl v takové situaci bezradný a nevěděl co udělat.
5. Spojení detektivky a fantasy - dva oblíbené žánry pohromadě, co víc si přát?
6. Skvělé grafické zpracování.
7. Čtení zprava doleva a odzadu dopředu. Zezačátku sice pořád berete knížku po našem, tudíž jí vždycky otevřete nakonci, a někdy přemýšlíte nad tím, jak to vlastně máte číst, ale po chvilce si zvyknete a už vám to ani nepřijde. Strašně se mi líbí, že Crew, které Death Note vydává, zachovalo to, jak se manga čte v Japonsku a nepředělali mangu do evropské podoby. Navíc když nezkušený čtenář otevře knihu jak je zvyklý, na první stránce je napsáno STOP - toto je konec knihy, a dál je vysvětleno, jak při čtení postupovat. A ty pohledy kamarádů nebo lidí v MHD když vidí, že čtete knihu pozpátku... :D
8. Žádné nechuťárny. Ty úplně zvrhlé mangy, které se podobají spíš pornografii, mají dokonce vlastní pojmenování a myslím si, že u nás jentak vycházet nebudou. Nejsou tu žádné nahotinky a většina holek nemá nadměrně vyvinuté poprsí, takže s přimhouřenýma očima některé vypadají i jako Japonky :D Nejsou tu ani nechutné scény co se týče zabíjení, mrtvol apod. Takže nic, nad čím by se musel někdo pohoršovat.

Sečteno a podtrženo, je to skvělé a napínavé čtení. A pro někoho, kdo mangu nikdy nečetl, je to skvělý začátek.

Kde Death Note sehnat?
Ne každý asi bude ochotný investovat zhruba 200 Kč za jeden díl. Nedávno jsem ale zjistila, že se dá Death Note a ostatní manga od Crew objednat celkem levně jako předplatné. Klidně si můžete objednat i díly, které už dávno vyšly, a pokud budete chtít nové díly, tak vám budou chodit stejně jako časopis. Musíte si ale objednat aspoň 6 čísel, potom vás jeden díl Death Note vyjde jen na 135 Kč. Zase je to víc peněz najednou, což taky není ideální řešení. Jinak Death Note seženete v každém větším knihkupectví, prodejně s komiksy nebo specializovaných knihkupectvích na scifi/fantasy.

Mohli byste ho sehnat i v knihovně, v pražských knihovnách na 100%, ve větších městech snad taky.

No a poslední variantou může být podívat se na něj jako na anime, třeba tady. Musím říct že jsem ráda, že jsem tyhle stránky objevila, protože třeba u Naruta si nejsem jistá jestli by se mi líbil, tak se můžu podívat na pár epizod a hned budu vědět. Nebo se prostě jentak podívat i na jiné anime, které u nás jako komiks vůbec nemusí vyjít.

Uff, tak první článek na způsob recenze je za mnou a dal mi mezi učením se na státnice z ekonomie docela zabrat. Doufám, že Death Note někoho zaujal a budu se těšit na vaše komentáře :)

Death Note u mě v knihovně ve společnosti jiných mang a komiksů.

Malá ukázka.

Knižní přírůstky za leden a únor

Měsíční chvástačky...Objevují se snad na každém blogu a protože se mi zalíbily, rozhodla jsem se je publikovat i já. Blog jsem založila až v únoru, ale protože chci mít přehled za celý rok a mnohdy nevím, jestli jsem si knihy koupila v lednu nebo únoru, rozhodla jsem se udělat chvástačku za oba měsíce.

Na úvod všechy přírůstky i s ochotnou pomocnicí :) Na to, že si knihy jen kupuji nebo dostávám jako dárek, se jich nahromadilo celkem dost.

Na konci ledna vyšel závěrečný díl mangy Death Note, který jsem si koupila na Pragoffestu, a přečetla hned druhý den. Plánuji recenzi na celý Death Note, ale mezi tím vším učením nějak není čas. Druhou mangou, kterou čtu a kupuji, je Bleach. Jeden díl jsem si koupila po úspěšně složené zkoušce jako odměnu, zbylých pět jsem dostala od přítele. A mám strašnou radost, že mám tolik nových dílů, protože je super, když si můžu hned přečíst pokračování a nemusím čekat na to, až vyjde další díl nebo až na něj budu mít peníze. Jenže za chvíli už budu mít všechny díly co vyšly, a potom už budu muset pokaždé čekat 3 měsíce na nový díl. To bude utrpení, protože rychle zapomínám děj přečtených knih...

Tyto dva přírůstky mám díky časopisu Pevnost, který každý měsíc vychází s knižní přílohou. Knížka pak vyjde na nějakých 70 Kč, což je opravdu skvělá cena, protože plná cena knih bývá mnohdy 200 - 300 Kč. Gantz jsem přečetla hned, a nebylo to špatné. Až budu čekat na nová vydání Bleache, možná ho začnu kupovat. Mangy jsem si prostě dost oblíbila, a jen díky Pevnosti, která pokaždé dala první díl. Devět princů Amberu je už druhá kniha od Zelaznyho, kterou mám díky Pevnosti, a na kterou jsem se moc těšila. Je to první díl jeho slavné fantasy ságy.

Další přírůstky do knihovny jsem koupila na bazaru knih na facebooku. Největší radost mám z Roberta Holdstocka. Píše velmi zajímavou fantasy o mýtickém lese, o které se málo mluví, ale stojí za přečtení. Jeho knihy už nejdou moc dobře sehnat, ozblášť Les kostí je už několik let vyprodán a mně se ho podařilo sehnat za krásných 40 Kč. Stejně tak Hloubení. Navíc jsou knihy jako nové. Jsem šťastná jak blecha a moje Holdstockova sbírka má už 7 kousků. Kostičas je kniha, která mě svým zevnějškem uchvátila, má totiž na omak zvláštní obal a vypadá fakt skvěle. Četla jsem na ní dobré ohlasy a když jsem jí uviděla jen za 100 Kč, tak jsem neodolala. Má sice trochu zvlněné stránky, ale za plnou cenu bych si jí jentak nekoupila. Stopy hrůzy jsem četla na základce a strašně jsem se u nich bála. Chtěla jsem zjistit, jestli mě to ještě bude bavit, a tak jsem 5 dílů koupila za 100 Kč. Tehdy jsem ještě nevěděla, že Stopy hrůzy kupuji od Verči z blogu Čteme oba, přestože jsem blog už nějakou dobu sledovala.

A nakonec knihy, které jsem si odnesla z Pragoffestu jako výhry. Krvavou čepel ze scifi soutěže, zbylé dvě z tomboly. Radost z nich mám jen proto, že jsem něco vyhrála :D Ježíšku, já chci plamenomet a Krvavou čepel nejspíš nikdy číst nebudu, není to můj šálek kávy a mám spoustu knih, kterým dám přednost. Kniha Spravedlivý hněv od Markuse Heitze by mi udělala radost, kdybych jí neměla už jednou doma. Tenhle autor je docela známý a jeho knihy jsou hodnoceny dobře, takže tuhle knihu si časem přečtu. Všechny kousky tedy dřív nebo později nejspíš skončí v bazaru.

Z knižních úlovků by to bylo všechno, ale protože si ráda nechávám podepisovat knihy, musím do chvástačky zařadit i další autogram, a to od Juraje Červenáka. Už jsem byla na jeho několika autogramiádách, takže zbytek knih mám podepsaný, ale tu nejnovější jsem neměla. Jako naschvál jsem byla nemocná, ale přítel mi tam zajel, takže se můžu těšit z další podepsané knihy. A že Červenákův autogram je jeden z nejhezčích :)

A na závěr malé nakouknutí do mojí a přítelovy knihovny (spíš knihoven) :)

Tak co říkáte na mojí první chvástačku? Zaujaly vás některé knihy, nebo jste je četli? Těším se na vaše názory :)