Přečteno za prosinec

V prosinci jsem přečetla 6 knih, co je na mě opravdu výkon, protože čtu celkem pomalu a za poslední měsíce jsem měla málo času a duševní pohody. V prosinci jsem ale měla spoustu volného času a užívala si dlouhé adventní večery. A na Vánoce jsem byla u rodičů, takže mi odpadly veškeré starosti s vařením, úklidem atd. Je pravda, že většina knih je tenoučkých, ale i tak jsem četla mnohem víc než obvykle. A náramně jsem si to užila. Konečně jsem měla pocit, že jsem zase sama sebou. Proto jsem se rozhodla že poprvé napíšu článek o tom, co jsem za uplynulý měsíc přečetla. Taky jsem až na jednu knihu nenapsala recenze a ani nevím, jestli je ještě napíšu, proto se k nim chci v krátkosti vyjádřit aspoň takhle.

Jako první jsem přečetla Vězněnou od Pavla Renčína, který patří k mým nejoblíbenějším autorům. Dlouho mu nevyšla žádná kniha a tak jsem se na Vězněnou moc těšila. Autor dříve psal mětskou fantasy, Vězněná je ale temný a děsivý příběh podobající se hororům od Stephena Kinga. Vězněná se mi strašně moc líbila, nemohla jsem se od knihy od trhnout, ani když mi hrůzou nebo strachem vstávaly vlasy na hlavě. Přečetla jsem jí jedním dechem. Recenzi můžete najít tady.

Dokonce měla kniha v prosinci křest, kterého jsem se zúčastnila. Mám takové akce strašně ráda, obzvlášť když jde o autora, kterého mám ráda a o knihu, kterou jsem četla.

Potom jsem se pustila do Hvězdy nám nepřály od Johna Greena. Tahle kniha mě doprovázela cestou do Prahy na křest Vězněné. O autorovi slýchám už dlouho a Hvězdy nám nepřály mě zaujaly tématem. Ano, je to opravdu ta nejveselejší smutná kniha. Často jsem se smála černému humoru a zároveň se celou dobu uvnitř strachovala a představovala si, jak hrozné to musí být, umírat na rakovinu, jak pro tu osobu, tak pro rodinu a její blízké. Knížka se mi moc líbila a rozhodně se k ní v budoucnu vrátím, protože v člověku hodně zanechá. Přečetla jsem jí taky jedním dechem.

Pohoda u perníkového latté v kavárně.

 Věk mloků od Karolíny Francové byla další taková rychlovka. Jde o 15. díl série JFK. Kdo má rád české autory a scifi, tak by se mu tahle série mohla zamlouvat. Každý díl píše jiný autor, přičemž každý autor si vymyslí vlastní svět, do kterého jsou hlavní hrdinové posláni na misi. Věk mloků byl napínavý od první stránky a strašně mě knížka bavila. Líbil se mi nápad, že se lidé v tom jiném světě proměnily v mloky, protože v jejich světě začíná celý svět zaplavovat voda. A tak vědci vymysleli způsob, jak by lidé mohli přežít. Co mě trochu naštvalo bylo, že jsem nepoznala, kdy knížka skončila. Protože na konci knihy je delší povídka o hlavním záporákovi celé série. Jelikož nikde nebylo napsáno, že jsou v knize dva příběhy, pořád jsem si říkala, jak to spolu souvisí. No prostě je dost naprd když nevíte, že to co jste četli už skončilo :D Ale jinak skvělý díl.

Květy z půdy od Virginie Andrews nemusím nikomu nejspíš představovat. Od autorky jsem už kdysi četla několik knih a tomuto novému krásnému vydání Květů z půdy jsem nedokázala dlouho odolávat, protože mě kniha zaujala i co se týče děje. Čtyři sourozenci, kteří jsou věznění v podkrovním pokoji vlastní babičkou a matkou... Spousta lidí byla z téhle knihy hodně šokovaná, ale já jsem přece jen trochu věděla, co můžu čekat. I tak tam ale byly situace, které mi vehnaly slzy do očí, a hlavně kdy jsem měla neskutečný vztek. Vůbec by mě nenapadlo, že ve mně kniha dokáže vyvolat tak silné emoce, že kdyby to šlo, tak skočím do knihy a zakroutím té bábě krkem. Květy z půdy se mi opravdu moc líbily a už mám koupený i druhý díl. Pokud jste od autorky nic nečetli a chystáte se, tak se připravte na to, že hlavním hrdinům se bude pořád dít něco strašného, i když si myslíte, že už budou šťastní. Nebudou.

Po květech z půdy jsem si na Vánoce chtěla dát něco lehčího, a navíc jsem tuhle knihu plánovala ke čtení těsně před Vánocema, už když jsem si jí kupovala. Zamilovaný příběh odehrávající se ve vánočním New Yorku a v prostředí knih a knihkupectví... To je prostě ideální kniha na tuhle dobu. Jde samozřejmě o Dash a Lily - kniha přání. Tahle knížka mě trochu zklamala. Ne že by se mi nelíbila, ale čekala jsem od ní přece jen trochu víc. Že si budou delší dobu dopisovat přes zápisník a že mě kniha naprosto okouzlí. Což se právě nestalo, prostě to není kniha, u které bych si řekla "páni, to byla úžasná kniha, na tu budu ještě dlouho vzpomínat". Něco tomu prostě chybělo. Ale jinak to byla čtivá, příjemná a vtipná knížka, postavy jsem si moc oblíbila. A na navození vánoční atmosféry to nebylo špatné.

Jako poslední jsem přečetla Příšerné příběhy vánoční, které jsem si koupila když jsem byla na křtu Vězněné. Slyšela jsem na ně dobré ohlasy a chtěla jsem nějakou vánoční knihu, takže jsem si jí koupila. No taky jsem byla trochu zklamaná, asi jsem čekala že se budu víc bát, ale koupě nelituji. Po Vězněné a Květech z půdy jsou Příšerné příběhy vánoční jen slabý odvárek no :D Blbě jsem si to naplánovala. Sice jsem se nebála, jak jsem doufala, ale povídky se mi líbily a byly teda pěkně morbidní. Věřím že pokud to budou číst děti, tak ty budou opravdu hodně vyděšené. Nejvíc se mi líbila povídka Byla cesta, u ní jediné mi běhal mráz po zádech. 

Tak a to byly všechny knihy, které jsem přečetla v prosinci. Někdy kolem 27. jsem začla číst Bouři mečů od Martina, třetí díl Písně ledu a ohně. A tu jentak nedočtu, protože má přes 1000 stránek. Momentálně jsem nějak za polovinou.

Jsem se sebou za tenhle měsíc spokojená, dokonce jsem přečetla 4 knihy, které jsem si koupila v listopadu (moje obří chvástačka za listopad tady). A to je u mě zázrak, protože mám nasysleno tolik knih a kupuji rychleji než čtu, že nové knihy většinou nakupuji proto, že je chci mít, ne protože je teď hned chci číst. Nebo chci, ale pak dostanu chuť na úplně jinou knihu. U mě je ten výběr toho, co zrovna budu číst, trochu složitější. Knížka se sama ozve, když je na ní ta správná doba, a je jí jedno, jestli jí mám doma týden nebo tři roky :)

Četli jste nějakou knihu? Jak se vám líbila? Nebo se na nějakou teprve chytáte? :) Těším se na komentáře.

Knižní přírůstky za listopad

A je tu moje listopadová (obří) chvástačka, za kterou stojí úspěšně dokončená vysoká škola a promoce, která proběhla v listopadu. Takže většinu knih jsem dostala jako dárek za dokončení školy. S tím, že na slevomatu jsem si koupila voucher na 25% slevu do knihkupectví Kanzelsberger. No taková sleva hned hodí pár knih navíc. A takhle to dopadlo.

Nebudu ke každé knize psát, proč jsem si jí koupila, jako to obvykle dělám. Na to je těch knih opravdu moc.  Některé knihy jsem si chtěla pořídit už delší dobu, jen na to pořád nebyla vhodná doba a dostatek peněz. Spoustu knih jsem si pořídila díky tomu, že sleduji různé knižní blogy a čtu časopis Pevnost, a četla jsem na ně samé dobré ohlasy. Jde o směs různých žánrů s tím, že jsem sáhla i po žánrech, které jinak moc nečtu (a proto když si klasicky koupím pár knížek za měsíc, vždy sáhnu po něčem jiném, čeho se míň obávám). Někteří autoři jsou legendami a  mistry svých žánrů, o jiných jsem slyšela prvně. Něco jsou knihy spoustu let staré, něco jsou celkem čerstvé novinky. Některé autory znám už několik let a vím do čeho jdu, od většiny autorů jsem ale dosud nic nečetla. No, je to vcelku zajímavá směsice knih, z které mám ale ohromnou radost.

Tak poďme na to :)

Knihy o knihách a knihkupectvích, ty jsem prostě musela mít :)

Jak lvové je výhra v soutěži, za kterou moc děkuji nakladatelství Epocha a Schefíkovu blogu.

Vidořád mám z Knihobita

A nakonec vše pohromadě :)

Tak, a to by bylo vše. Doufám, že se mi všechny knihy budou líbit. Zatím jsem přečetla Vězněnou, která byla skvělá (recenze tady) a mám rozečtené Hvězdy nám nepřály, které se mi zatím taky moc líbí.

Sice skoro všechny knihy byly vlastně jako dárek, i tak jsem si ale řekla, že jsem se asi zbláznila, a do budoucna to musím trochu krotit. Nejdřív jsem zkusila to, že si zakážu koupit si nějakou knížku v prosinci. Ehm, to teda moc nevyšlo (jaké překvapení), vždyť stejně pár knížek dostanu i pod stromeček, tak jsem to hodila za hlavu.  Tak teď přemýšlím, že se vrátím ke starému pravidlu, které jsem  teda taky moc nedodržovala - že si v měsíci můžu koupit maximálně tolik knížek, kolik jsem za předchozí měsíc přečetla. Tak uvidíme, jak mi to půjde :)

Znáte některou z knih? Četli byste/chtěli byste si přečíst? Těším se na vaše komentáře :)

Vězněná, hrůzyplný příběh z pera českého autora

 Vězněná je nejnovějším počinem skvělého českého spisovatele - Pavla Renčína, který je jedním z mých nejoblíbenějších autorů a doporučuji ho všude, kde můžu. Doposud psal příběhy z žánru městské fantasy, které mě naprosto uchvátily. Labyrint se odehrával v podzemí Prahy, kde skupinka lidí objevuje své nadpřirozené schopnosti a čelí všem možným potvorám žijících v podzemí, zatímco v trilogii Městských válek ožívají česká města. Brno je ve skutečnosti drak, Praha je noblesní dáma...A chystá se obrovská válka, ve které se bude bojovat meči i tanky. A právě střet nadpřirozena a reálna se mi moc líbí, ale bez autorova stylu psaní a jeho imaginace by knihy nebyly tak skvělé.

V posledních letech si nejde nevšimnout, že čeští a slovenští autoři fantastiky si zkoušejí napsat i jiné žánry. Většina z nich napsala detektivku, Pavel Renčín se ale pustil do temného hororového příběhu, který v našich končinách nemá obdoby. Dokonce je přirovnáván ke Stephenu Kingovi. Ano, takovými přirovnáními se to dnes jen hemží, každou chvíli někde čtu nová Rowlingová, nový Nesbo, atd. A často se potom dočítám, že jsou taková přirovnání úplně mimo. U Vězněné si ale troufám říct, že to opravdu sedí.

A teď už k samotnému příběhu, který je inspirován skutečnou událostí.

O příběhu

Ve Vězněné sledujeme osudy dvou lidí, u kterých bychom zpočátku jen těžko hledali nějakou souvislost. Středoškolský učitel Martin Drást trpí nočními můrami a halucinacemi a jeho příběh se odehrává v současnosti, zatímco osud Máji sledujeme v několik desítek let staré minulosti a setkáváme se s ní v momentě, kdy odjíždí do šumavských lesů na dovolenou s rodiči. Jak spolu souvisí život malé holčičky a dospělého muže, který je na pokraji šílenství? Autor postupně rozplétá nitky temného příběhu a čtenáři začne pomalu docházet, jak spolu životy Máji a Drásta souvisejí. 

Můj názor na knihu

Nejdříve chci pochválit obálku, která rozhodně zaujme hned na první pohled a naprosto k příběhu sedí. Běhá vám z ní mráz po zádech? Věřte, že po dočtení knihy budete mít z obálky ještě větší hrůzu.

Zezačátku se mi kniha četla trochu hůř. Pokud jste od autora už něco četli, tak než se pustíte do Vězněné, zapomeňte na jeho styl psaní. Vězněná je psaná naprosto odlišným způsobem. Proto mi chvilku trvalo než jsem si zvykla na to, že tohle není Renčín, jakého znám. Potom už jsem se ale začetla, a nevydchla jsem, dokud jsem knihu nedočetla.

Začátek je sice takový pozvolnější, autor píše o věcech, které mě ani moc nezajímaly, ale které dotvářejí život hlavních hrdinů. Po pár stránkách se ale začnou dít zlé věci, a potom jsem se od knihy nedokázala odtrhnout. Musela jsem číst dál a dál. A chvílemi jsem autora proklínala, a to když byl skok z jedné dějové linie do druhé. Kniha je tedy velmi čtivá a napínavá, chytne vás a nepustí, dokud jí nedočtete.

Vězněná je velice temný a děsivý příběh, je směsicí hororu a psychothrilleru. Autor dokázal popsat zlo a temnotu tak, že mě až mrazilo. A to mluvím jen vykreslení atmosféry. Když došlo na zlé činy, vše se ve mně svíralo hrůzou a odporem. Ani se mi nechce říct, že se mi knížka líbila, když čtu o takových věcech. Jenže právě díky tomu jsou tyhle knihy tak napínavé a dobré, protože čím víc zla se oběti děje, tím víc její osud prožíváte a strašně moc si přejete, aby to nakonec dobře dopadlo. Každý večer jsem se bála jít spát, že budu mít z knihy noční můry. I teď po dočtení, protože Vězněnou nemůžu dostat z hlavy.

Aby nedošlo k nějaké mýlce, nejde o žádnou vyvražďovačku ve stylu filmů Saw. Ani se autor nevyžívá v detailních popisech mučení, vraždění a kdo ví čeho. Hororová atmosféra, temné šumavské lesy, noční můry a zlo, nad kterým zůstává rozum stát - to všechno dává dohromady silný a děsivý příběh, který mě hluboce zasáhl. O to víc, že je inspirován skutečnou událostí.



Nejdřív jsem byla trochu zklamaná, že autor odbočil ze svého stylu a žánru, teď si ale říkám, že pokud se autor rozhodne napsat další knihu v podobném duchu jako je Vězněná, budu jedině ráda.

Pokud jste fanoušky Stephena Kinga, hororů, psychothrillerů a temných příběhů, tak je Vězněná tou pravou knihou pro vás.

Četli jste Vězněnou nebo se chystáte? Nebo jste četli jinou knihu od autora? Těším se na vaš komentáře :)

Knižní přírůstky za červenec a srpen

Vítám vás u dvouměsíčního shrnutí knižních přírůstků. Za červenec a srpen se mi sešlo celkem 10 kousků. Ještě že si poctivě vedu svůj účet na databázi knih, protože z hlavy bych to dohromady nikdy nedala, začátek července mi připadá už tak neskutečně daleko...

Jako první mi přibyly tyto dvě knihy. Hobita od Tolkiena jsem dostala do opatrování od mojí tety. Měla jsem obrovskou radost, protože je ve stejném vydání, jako má přítel Pána prstenů, takže se k sobě krásně hodí. Hobita jsem četla už před několika lety a jsem ráda, že ho mám ve svojí knihovně. Teď ještě přečíst Pána prstenů (jsem ostuda, já vím).

Legendy české fantasy jsou pro mě srdcová záležitost, protože to bylo moje první seznámení s autory české fantastiky, kdy mi jména jako Vladimír Šlechta, Miroslav Žamboch nebo Jiří W. Procházka vůbec nic neříkala. Anotace na obalu knihy slibuje ,,to nejlepší, co se u nás v žánru fantasy píše. Šest renomovaných spisovatelů, šest žijících legend naší literatury, se setkává v exkluzivním projektu, který představuje jejich nejoblíbenější cykly v dosud nepublikovaných novelách".  Jakou lepší knihu si vybrat, když chce člověk prozkoumat vody české fantasy, aby věděl po jakém autorovi sáhnout? Z knihy jsem byla nadšená a hned jsem se začala pídit po knihách těchto autorů. Tuším že jako prvního autora jsem začala číst Vladimíra Šlechtu. Legendy české fantasy už se nedají moc sehnat, a proto jsem byla šťastná, když jsem je objevila v knihkupectví na Festivalu Fantazie. Konečně jí mám doma, spolu s druhým dílem, a jsem šťasná :)

Celá moje Koontzova sbírka

 Další srdcová záležitost je spisovatel Dean Koontz. Před pár lety jsem propadla kouzlu jeho knih, ve kterých kombinoval thriller, detektivku, horor a nadpřirozené prvky. Mám od něj všechny knihy, které u nás vyšly, a taky jsem je všechny četla (celkem 39 knih i s novou). Jakmile od něj nějaká kniha vyjde, hned jí kupuju a hned jí čtu. Ani tentokrát jsem neudělala vyjímku, Město jsem si koupila na výletě v Praze a hned se do něj začetla v kočičí kavárně. Bohužel jeho nové knihy už nejsou tak napínavé, jak bývaly, ani tahle mě už moc nebaví, takže jsem zklamaná. Jenže nakladatelé jeho staré knihy už vydat nejspíš nechtějí a zaměřují se jen na novinky, což mě dost štve.





 
Dům na kopci od Shirley Jacksonové jsem dostala v červencovém Knihobitovi, spolu s dalšími věcmi, které vidíte na fotce. Musím říct, že tenhle balíček mě neskutečně potěšil. Po knize jsem už nějakou chvíli pokukovala, když jsem zjistila, že je to předloha filmu Zámek hrůzy, který se mi moc líbí. Takže jsem měla opravdu radost, když jsem ho v balíčku našla. Celý balíček mi udělal ohromnou radost. Proč, to se můžete dočíst v chystaném článku o červencovém a srpnovém Knihobitovi.

Analytika od Johna Katzenbacha jsem si koupila za necelých 90 Kč. O autorovi i o knize jsem se dozvěděla od Rodaw z Knihánkova (klik), takže když ho měli za takovou krásnou cenu, musela jsem ho mít. Asi na něj budu vždycky vzpomínat jako na poslední knihu, kterou jsem si koupila v Paláci knih Neoluxor na Václavském náměstí ještě jako Pražačka, navíc den předtím, než jsem se z Prahy odstěhovala. Co vám budu povídat, tohle knihkupectví mi hodně hodně hodně chybí.

Knihy Muž jménem Ove od Fredrika Backmana a Dobrý proti severáku/Každá sedmá vlna od Daniela Glattauera jsem si objednala přímo u nakladatelství Host, protože měli akce na některé paperbacky + slevu v jejich eshopu a poštovné zdarma, takže kde jinde si je koupit, než u nich. Paperbacky sice moc nemusím, přijde mi pak, že je tím kniha znehodnocena, že je prodávaná jako nějaký brak za pár kaček v nekvalitním provedení. Ale paperbacky od Hostu musím pochválit, obálka je docela pevná a stránky taky, dokonce na vnitřní straně obálky je něco napsáno, což u paperbacku vidím poprvé. Opravdu si na nich dali záležet a jsem za to moc ráda. Obě knihy nejsou z žánrů, které bych četla moc často, ale občas mám na takové knihy chuť.

O muži jménem Ove a Babičce, která pozdravuje a omlouvá se jsem hodně slyšela i četla, a po pár hezkých recenzích jsem došla k tomu, že si chci knihy od tohot autora přečíst. O Danielu Glattauerovi jsem se dočetla na blogu Hlava plná knih (klik). Četla jsem moc hezkou recenzi na tuto knihu a hned jsem si ji chtěla přečíst. Navíc jsem se na ní podívala v knihkupectví a hned se začetla a přečetla asi pět stránek, takže jsem měla jisto, že tuhle knihu chci. Sice jsem jí měla v plánu číst během učení se, protože normální knihy se mi teď čtou těžko a tahle je psaná formou mailů, ale v posledních dnech nečtu vůbec, takže to už nestihnu. Ale moc se na ní těším.

Tyto dvě knihy mám díky Pevnosti. Virtuální vrazi od Jany Rečkové jsou z edice Pevnost a vypadají zajímavě už jen proto, že každý říká něco jiného o tom, v jakém žánru je to napsané. Takže jsem moc zvědavá, co se z toho nakonec vyklube. U Šeroprostoru od Ann Aguirre jsem hodně váhala, jestli si jí koupit společně s Pevností nebo ne. Měla jsem (a mám) o knize jisté pochybnosti - neznámá autorka, hrdinkou dívka - nebude to nějaká romanťárna pro puberťačky? Nakonec jsem knihu koupila, protože Pevnost bez přílohy neměli a nevěděla jsem, kde časopis shánět a bála jsem se, že ho neseženu třeba vůbec. Tak jsem se rozhodla že odhodím předsudky a dám knize šanci a doufám, že mě nezklame. Trocha té romantiky neuškodí, jen jí nesmí být moc, a žádnou tvrdou scifárnu taky nečekám. Obálka nevypadá vůbec špatně a název knihy zní pěkně, to se musí Šeroprostoru nechat. Každopádně chci knihu přečíst co nejdřív, abych věděla, jestli se do budoucna podobným přílohám Pevnosti vyhýbat nebo ne.

A jako poslední přírůstek vám představím Antistresové omalovánky pro dospělé. Měla jsem doposud jen 101 mandal pro krásný den a Tajnou zahradu od Johanny Basford (více o omalovánkách zde). U těchto omalovánek jsem dlouho váhala, protože spousta obrázků se mi vůbec nelíbí, ale zase jich tam je spousta, které si vymalovat chci (hlavně zvířata, kterých tam je opravdu dost a vypadají krásně). A jelikož jsem od bratra dostala k narozeninám poukázku do Kanzelsbergeru, tak jsem se rozhodla, že si je pořídím, jelikož nic jiného jsem si v tu dobu u Kanzelsbergeru nějak neuměla vybrat, abych z toho měla radost. Autorky už chystají druhý díl a na facebooku je skupina, kam lidé vkládají své výtvory z téhle knihy, takže pokud do knihy nemůžete nahlédnout někde v knihkupectví, zkuste se podívat v této skupině.

Takhle jsem si zkrášlila úvodní stránku.

A nakonec všechny knížky pohromadě. Co na moje přírůstky říkáte? Máte některou z těchto knih doma, chtěli byste mít nebo jste už četli? Těším se na vaše komentáře :)

O edici Pevnost a mojí sbírce

Knihy z edice Pevnost vychází od roku 2005, což je už deset let. Vycházely jako příloha časopisu Pevnost a samostatně potom o tři měsíce později. Takže kdo si koupil knihu rovnou s Pevností, měl knížku dřív než se vůbec objevila v knihkupectvích a navíc jí měl i cenově výhodněji. Dnes už to takhle moc nefunguje, ale o tom později.

A co že je ta Pevnost vůbec zač? Je to časopis pro milovníky scifi, fantasy a hororu. Píše se v ní o knihách, filmech a hrách z těchto žánrů. Je skoro jediný na českém trhu. Skoro, protože ještě vychází XB-1, původně Ikarie, kde jsou také recenze na knihy, filmy a hry a články o nich, ale v daleko menší míře než v Pevnosti a hlavní jsou povídky. Pevnost je moje srdcová záležitost a proto na ní nedám dopustit, i když se hodně změnila. Pevnost mi otevřela svět scifi a fantasy a díky ní moje knihovna vypadá tak, jak vypadá. Neustále z ní čerpám inspiraci a vždycky byla mým průvodcem v tom obrovském množství scifi a fantasy literatury. Čtu jí už pět let a nevynechala jsem ani jedno číslo.

V edici Pevnost vycházejí knihy především českých autorů. Zahraniční autoři jsou spíš výjimkou a je jich opravdu málo (např. Michael Starling). I když ne vždy je to jasné na první pohled, takový Denny Newman je český autor. Z mých 77 knih bych zahraniční autory spočítala na prstech jedné ruky. V edici vychází jak knihy matadorů české fantastiky (Josef Pecinovský, Ondřej Neff, Jaroslav Mostecký), tak knihy méně známých autorů (Jana Rečková, Zdeněk Žemlička), začínajících mladých autorů (Jan Kotouč, Julie Nováková) nebo autorů, o kterých uslyšíte poprvé a možná i naposledy. Co se týče žánrů, najdete zde scifi a fantasy v nejrůznějších podobách, horor i humor. Můžete se tak setkat s upíry, draky, čaroději, mimozemšťany, zombíky... Najdete tu jak povídkové knihy (Vzpoura mrtvých Otomara Dvořáka, Pískožrouti Dennyho Newmana), tak série o několika dílech (Plástev Josefa Pecinovského, Vlčice Zdeňka Žemličky), ale samozřejmě také samostatné knihy s ukončenými příběhy. Výběr je opravdu široký.

Wolf Publishing

Za těch deset let edice Pevnost prošla dvěmi většími změnami, a proto má edice tři různá grafická zpracování a dva formáty (grrrr). Nejdříve knihy vydávalo nakladatelství Wolf Publishing, které edici odstartovalo vydáním Vlčice Zdeňka Žemličky a v edici vydalo celkem 29 knih. Dnes už nakladatelství nefunguje a sehnat tyto knihy jde už jen přes bazary nebo při troše štěstí ve specializovaných knihkupectvích (třeba Krakatit v Praze prodává několik knih za směšně nízkou cenu - 5 Kč). Vlčice se mi ze všech knih z těchto vydání líbí asi nejvíc. Knížky mají malinká písmenka a jejich vzhled není graficky moc jednotný, až na ten černý proužek nahoře.

Potom se do vydávání pustilo nakladatelství Epocha, které knihy z edice vydává dodnes. Nejdříve knihy vycházely v podobě, kterou vidíte na fotce pod tímhle odstavcem. Takhle vyšlo 57 knih, což je docela slušný počet. Oproti předchozímu grafickému vzhledu jsou tyhle knížky krásně jednotné a v knihovně vypadají skvěle. Styl kreseb na obálce je úplně jiný, neumím posoudit jestli lepší nebo horší, oba typy mají něco do sebe.

Epocha č. 1

 A teď už se dostáváme k nejnovějšímu vzhledu knih. Popravdě - když jsem se dozvěděla, že se vzhled knih změní, byla jsem trochu naštvaná. Zase jedna série knih, která nikdy nebude jednotná. Na druhou stranu jsem tu potřebu změny chápala, protože se změnila i celá Pevnost a předešlý vzhled knih už působil hodně zastarale a knihy by v knihkupectví nejspíš nikoho nezaujaly. Takže ve výsledku mě nejvíc naštvala změna formátu a ta mě štve doteď. Ale opět uznávám, že takhle kniha působí i se čte líp.

Epocha č. 2

Takže poté, co jsem se smířila s tím, že z pevnostních knih jednotná sbírka prostě být nemůže, jsem uznala, že teď vypadají knihy opravdu krásně, obálky jsou úchvatné a celková grafika se mi zamlouvá. Pořád si knihy zachovávají jednotný vzhled (písmo, umístění loga, názvu, apod.), takže jde vidět že patří k sobě a je radost se na ně dívat. Teď se na každý nový svazek těším ještě víc. Zatím vyšlo tuším 9 knih.

Je tu ještě jedna změna, se kterou tak úplně nesouhlasím, a to že vychází nové knihy z edice a nejsou jako příloha k Pevnosti. Za tímhle názorem si stojím, knihy z edice Pevnost by prostě měli vycházet s Pevností. Nevím kdo tohle rozhoduje, jestli je to čistě na Pevnosti nebo na nakladatelství, ale prostě mě to štve a mrzí. Už jenom proto, že nebudu mít každý nový svazek hned. Navíc cena je oproti dřívějším knihám taky někde úplně jinde, takže Vlčici jsem si radši sehnala v prvním vydání a na poslední dva díly Plástve jsem si musela počkat. Důvody sice pochopím, ale neznamená to, že mi to bude jedno.

A teď už vám ukážu mou sbírku pevnostních knížek. Pokud jsem se nepřepočítala, je jich 77. Krásně mi to vyšlo :) Na horní poličce mám všechny díly Plástve (1. díl v původním vydání Wolf Publishingu) a dva nové díly Vlčice. Zatím to mám takhle pomíchané i s jinými knihami, plánuji to trochu lépe zorganizovat, ale jak, když nějaký díl mám ve starém formátu, nějaký v novém, a od autora mám ještě další knihy mimo edici Pevnost. Jelikož mám ráda nějaký systém v řazení knih, tak mě tohle trochu mučí.

Radši nebudu říkat, kolik knih mám z této sbírky přečtených, místo toho vysvětlím, proč jich mám tolik. Jak jsem už psala, Pevnost kupuji pravidelně a za těch 5 let se mi něco nasbíralo (spíš za 4 roky, v poslední době byly přílohou hodně nepevnostní knížky). No a potom za to může Svět knihy, kde jeden kus stál asi 20 Kč a já si nabrala úplně všechno, co tam bylo a co jsem doma neměla. Poslední část sbírky jsem si pořídila před pár dny, a to právě ty nejstarší knihy. Sice jsem kolem nich v Krakatitu chodila už nějakou dobu, ale teď jsem se rozhodla si je v rámci dobývání pevnosti pořídit. No a takhle to všechno dopadlo. Proto jsem se rozhodla projektu zúčastnit a trochu zatočit s těmi nepřečtenými kousky (a že jich je!).

Knižní přírůstky za leden a únor

Měsíční chvástačky...Objevují se snad na každém blogu a protože se mi zalíbily, rozhodla jsem se je publikovat i já. Blog jsem založila až v únoru, ale protože chci mít přehled za celý rok a mnohdy nevím, jestli jsem si knihy koupila v lednu nebo únoru, rozhodla jsem se udělat chvástačku za oba měsíce.

Na úvod všechy přírůstky i s ochotnou pomocnicí :) Na to, že si knihy jen kupuji nebo dostávám jako dárek, se jich nahromadilo celkem dost.

Na konci ledna vyšel závěrečný díl mangy Death Note, který jsem si koupila na Pragoffestu, a přečetla hned druhý den. Plánuji recenzi na celý Death Note, ale mezi tím vším učením nějak není čas. Druhou mangou, kterou čtu a kupuji, je Bleach. Jeden díl jsem si koupila po úspěšně složené zkoušce jako odměnu, zbylých pět jsem dostala od přítele. A mám strašnou radost, že mám tolik nových dílů, protože je super, když si můžu hned přečíst pokračování a nemusím čekat na to, až vyjde další díl nebo až na něj budu mít peníze. Jenže za chvíli už budu mít všechny díly co vyšly, a potom už budu muset pokaždé čekat 3 měsíce na nový díl. To bude utrpení, protože rychle zapomínám děj přečtených knih...

Tyto dva přírůstky mám díky časopisu Pevnost, který každý měsíc vychází s knižní přílohou. Knížka pak vyjde na nějakých 70 Kč, což je opravdu skvělá cena, protože plná cena knih bývá mnohdy 200 - 300 Kč. Gantz jsem přečetla hned, a nebylo to špatné. Až budu čekat na nová vydání Bleache, možná ho začnu kupovat. Mangy jsem si prostě dost oblíbila, a jen díky Pevnosti, která pokaždé dala první díl. Devět princů Amberu je už druhá kniha od Zelaznyho, kterou mám díky Pevnosti, a na kterou jsem se moc těšila. Je to první díl jeho slavné fantasy ságy.

Další přírůstky do knihovny jsem koupila na bazaru knih na facebooku. Největší radost mám z Roberta Holdstocka. Píše velmi zajímavou fantasy o mýtickém lese, o které se málo mluví, ale stojí za přečtení. Jeho knihy už nejdou moc dobře sehnat, ozblášť Les kostí je už několik let vyprodán a mně se ho podařilo sehnat za krásných 40 Kč. Stejně tak Hloubení. Navíc jsou knihy jako nové. Jsem šťastná jak blecha a moje Holdstockova sbírka má už 7 kousků. Kostičas je kniha, která mě svým zevnějškem uchvátila, má totiž na omak zvláštní obal a vypadá fakt skvěle. Četla jsem na ní dobré ohlasy a když jsem jí uviděla jen za 100 Kč, tak jsem neodolala. Má sice trochu zvlněné stránky, ale za plnou cenu bych si jí jentak nekoupila. Stopy hrůzy jsem četla na základce a strašně jsem se u nich bála. Chtěla jsem zjistit, jestli mě to ještě bude bavit, a tak jsem 5 dílů koupila za 100 Kč. Tehdy jsem ještě nevěděla, že Stopy hrůzy kupuji od Verči z blogu Čteme oba, přestože jsem blog už nějakou dobu sledovala.

A nakonec knihy, které jsem si odnesla z Pragoffestu jako výhry. Krvavou čepel ze scifi soutěže, zbylé dvě z tomboly. Radost z nich mám jen proto, že jsem něco vyhrála :D Ježíšku, já chci plamenomet a Krvavou čepel nejspíš nikdy číst nebudu, není to můj šálek kávy a mám spoustu knih, kterým dám přednost. Kniha Spravedlivý hněv od Markuse Heitze by mi udělala radost, kdybych jí neměla už jednou doma. Tenhle autor je docela známý a jeho knihy jsou hodnoceny dobře, takže tuhle knihu si časem přečtu. Všechny kousky tedy dřív nebo později nejspíš skončí v bazaru.

Z knižních úlovků by to bylo všechno, ale protože si ráda nechávám podepisovat knihy, musím do chvástačky zařadit i další autogram, a to od Juraje Červenáka. Už jsem byla na jeho několika autogramiádách, takže zbytek knih mám podepsaný, ale tu nejnovější jsem neměla. Jako naschvál jsem byla nemocná, ale přítel mi tam zajel, takže se můžu těšit z další podepsané knihy. A že Červenákův autogram je jeden z nejhezčích :)

A na závěr malé nakouknutí do mojí a přítelovy knihovny (spíš knihoven) :)

Tak co říkáte na mojí první chvástačku? Zaujaly vás některé knihy, nebo jste je četli? Těším se na vaše názory :)