Knižní přírůstky za duben

V dubnu jsem se docela krotila, až mě to samotnou překvapuje. Možná za to může blížící se Svět knihy a snaha trochu si na něj našetřit? Nebo se držím svých předsevzetí ohledně nakupování knížek? Kdo ví, každopádně jsem moc ráda, že jsem moc neutrácela, ale zároveň si pořídila knížky, ze kterých mám opravdu radost a do kterých jsem se brzy pustila. 

Ztracenou manželku od Alyson Richmanové jsem si koupila v Levných knihách. Přečetla jsem si totiž krásnou recenzi na blogu Knižní útočiště (klik sem rovnou na recenzi), a přestože to není žánr ani typ literatury, který preferuji, recenze mě nadchla a chtěla jsem knihu mít. I proto na recenzi dávám odkaz, protože já sama tak pěknou recenzi nenapíšu a třeba naláká i někoho z vás, takže doporučuji přečíst ;) Knihu jsem začala před pár dny číst a je opravdu krásně a chytlavě napsaná, autorka umí dokonale popsat atmosféru, kniha mě úplně chytla u srdce. Jen konec je prý opravdu dojemný, tudíž si ho nechám raději na čtení doma, aby mě nerozbrečel v tramvaji :D

Další tři knihy jsem si koupila u Dobrovského, protože jsem tam měla 30% slevu. Marťana od Andyho Weira jsem moc chtěla, je to přesně taková scifi, jakou mám ráda - snaha o přežití na cizí planetě, na vesmírné lodi, a nesejde na tom, jestli hrdiny ohrožují mimozemské bestie nebo se pouze snaží přežít, protože jim třeba selhala technika, uvízli někde apod. Četla jsem na něj samé dobré ohlasy, i když na druhou stranu mě to trochu odrazovalo, protože nemám ráda když se kolem některých knih dělá moc velký humbuk. Na Marťana jsem se vrhla hned jak jsem si ho přinesla domů a přečetla jedním dechem. Úžasná knížka. Marco od J. Adler-Olsena je pátý díl série severských detektivek. Tohohle autora jsem si hodně oblíbila, mám od něj přečtené 3 knihy, čtvrtá čeká na přečtení a nejspíš se na ní v nejbližší době vrhnu, abych si mohla přečíst i tu pátou. Potom jsem si koupila další díl Bleache, mám teď nasyslené a nepřečtené čtyři díly, takže až se na to vrhnu, tak si to pěkně užiju a posunu se v příběhu o pěkný kus dál. Zatím se mi do toho moc nechce, protože se blížím k poslednímu vydanému dílu a děsím se toho, až budu dva nebo tři měsíce čekat na nový díl.

Pekelnou šlehu od Martina D. Antonína mám už taky přečtenou. Jde o o osmý díl série Kladivo na čaroděje a na knížku jsem se těšila už několik měsíců. Kladivo kupuju a čtu hned po vydání, je to jedna z mála vyjímek, jinak knihy syslím a čtu až po měsících, ne-li po letech od jejich zakoupení. Byla jsem dokonce na křtu, ze kterého jsem psala reportáž. Stala se mi ale taková nemilá věc, v knížce totiž nebyly vytištěné některé stránky, a to hned na začátku. To člověka pěkně nakrkne, když se na knížku těší tak dlouho, s chutí se začte a pak bum... Knížku mi samozřejmě vyměnili, ale musela jsem čekat celý víkend a přišla jsem o autogram. Naštěstí byl autor na další literární akci, tudíž jsem si jí nechala podepsat znovu a mám jí i s originálním věnováním. Takže nakonec vše dobře dopadlo a knížka byla super. A teď zase čekat několik měsíců na další díl...

Na Marťana a Pekelnou šlehu napíšu minirecenze, spolu s třetím dílem Stopařova průvodce, kterého jsem přečetla taky v dubnu. Bohužel nemám čas ani chuť psát normální recenze (možná na Marťana napíšu, uvidíme), škola mě bohužel jak psychicky, tak fyzicky vysává a večer si tak raději odpočinu. Naštěstí to za měsíc a kousek celé skončí (doufejme) a potom se budu blogu věnovat daleko víc.

Co říkáte na moje dubnové přírůstky? Věřím že se vás najde pár, kdo četl Marťana nebo Pekelnou šlehu :)

Křest Pekelné šlehy, osmého dílu Kladiva na čaroděje

Minulý pátek jsem se zúčastnila Křtu osmého dílu Kladiva na čaroděje, který byl spojený s autogramiádou většiny autorů série. Dnes vám přináším malou reportáž.

Blížila se 18. hodina a já se opět blížila do knihkupectví Fantasya na křest Pekelné šlehy Martina D. Antonína (není to tak dlouho, co se tu křtil Démon z East Endu Petry Slovákové - reportáž tady). Na nové Kladivo jsem se hodně těšila, ostatně jako na každý díl, ale na tenhle obzvlášť a to hned ze dvou důvodů. Jednak to byla už skoro věčnost, co vyšlo Kladivo naposledy, a já už měla absťák (tím samozřejmě nezazlívám vůbec nic autorovi ani nakladateli, napsat knihu není lehké, natož do stanoveného termínu, a určitě je lepší si počkat a mít skvělou knihu), a jednak mě naprosto dostala anotace, která skvěle vystihuje celou sérii. A že se to čekání vyplatilo, právě jsem v polovině knihy a neskutečně mě baví.

Jak už jsem psala v minulé reportáži, tak knihkupectví Fantasya je sice maličké, ale moc útulné a snad každý musí zatoužit po tom, mít takové prohýbající se police plné skvělých knih doma. Aspoň já bych se tam hned nastěhovala. Jelikož přišlo celkem dost lidí, tak se za chvíli nedalo moc hnout, ani dýchat, obzvlášť když venku začínalo být už teplo, ale to už k tomu holt patří. Tak jsem si koupila Pekelnou šlehu a čekala střídavě vevnitř a venku, až všechno začne. Byla zde opět spousta zajímavých lidí a autorů - od nakladatele přes autory série a autory-návštěvníky (Štěpán Kopřiva, Františka Vrbenská) po kmotra Pekelné šlehy, kterým byl Jiří W. Procházka. A kdo se už někdy s Jiřím Procházkou setkal tak ví, že kde je on, tam je také hodně veselo (a poněkud hlučno). Takže o zábavu opravdu nebylo nouze už předtím, než křest vůbec začal (kdy se lidé oháněli obřím kladivem a podobně).

Protože nešlo jen o křest nejnovějšího dílu, ale také o velkou autogramiádu autorů série, proběhla i zajímavá diskuze se zakladatelem série Jiřím Pavlovským a všemi dosavadními autory - Ondřejem S. Nečasem, Jakubem Maříkem a Dušan D. Fabian se dostavil jen virtuálně přes skype, což mi bylo líto, protože už od Světa knihy se snažím ulovit autogram a stále se nedaří. Dozvěděli jsme se, jak to bude se sérií dál a byli nám představeni dva noví autoři. První série Kladiva tak bude mít 13 dílů a tím by se měla uzavřít hlavní dějová linka, ale Kladivo bude samozřejme pokračovat dál v další sérii. No stejně jako je to v seriálech, ale bližší informace zatím nejsou.

Poté následoval samotný křest, kdy Pekelná šleha dostala pár pekelných zásahů obřím kladivem jak od jejího kmotra, tak od svého autora, což je vskutku originální způsob křtu (otázka jestli míň destrukční než polívání). Nicméně mě nepřestane bavit, když na křtech nemají připravenou knihu a půjčují si jí od nic netušícího majitele :D Ale ve výsledku si myslím že může být majitel knihy rád, protože kdo má doma opravdu tu knihu, která byla slavnostně pokřtěna?

Po křtu následovala samozřejmě autogramiáda, kdy jsem si nechala podepsat ještě dva díly od Ondřeje Nečase (od ostatních autorů už knihy podepsané mám) a samozřejmě i od Martina D. Antonína.

Měla jsem krásný autogram, s věnováním a namalovaným pavoučkem, s přáním pekelně krásného života. Ano, měla. Koho by totiž napadlo, že si koupí zrovna na křtu knihy vadný výtisk? Na knihu jsem se tak dlouho těšila a s takovou chutí jsem se doma pustila do čtení, ale po pár stránkách se najednou dívám na prázdný list... Listuji dál a semtam prázdné stránky a dvojstránky. Strašné zklamání že nemohu číst. Určitě chápe každý, kdo se na nějakou knihu někdy těšil, je to jako by mu někdo vytrhal deset stránek...Knihu nebyl problém vyměnit, ale přišla jsem o autogram a hlavně jsem měla zkažený celý víkend, kdy jsem nemohla číst. Dnes večer jdu na další setkání s autory, kde by měl Martin D. Antonín být, takže doufám že knihu zase podepsanou mít budu, ale už to nebude ze křtu...No holt jsem poučená, dosud se mi to nestalo, tak mě nenapadlo knížky kontrolovat i uvnitř, ale je to moje hloupost :)

Jinak byla celá akce velmi vydařená, tentokrát jsem si i měla s kým popovídat, takže super. Na to, abych se přesunula na after party do nedaleké restaurace ale ani tentokrát nedošlo. Holt snad za pár let :D Kdo nebyl, má čeho litovat, ale může si to vynahradit na Světě knihy. Ale samozřejmě důležitá je kniha (a celá série) a ta je skvělá. Takže neváhejte a čtěte Kladivo, nebudete litovat :)

Sama jsem nefotila, takže dávám odkaz na fotogalerii na facebooku, ať vidíte, jak to tam vypadalo :)

Anotace Pekelné šlehy

Když se dáma vašeho srdce ocitne v nesnázích, uděláte pro její záchranu cokoliv. Riskujete život, sjezdíte světa kraj, spřáhnete se s ďáblem – a když zoufalství dostoupí vrcholu, přeleze přes něj a ještě si pořádně povyskočí, najmete si tým Felixe Jonáše. Je to banda magorů, to jistě – ale kdo jiný vám uvěří a pustí se do hledání dívky nakažené experimentálním
magickým retrovirem? Jistě ji najdou. Možná i zachrání. A když budete mít štěstí, vaše milovaná vám tu záchranu jednou odpustí.
Naděje přece umírá poslední... a kdyby něco, Walter ji odborně oživí.

 No řeknětě, není ta anotace skvělá? A kdo nějaký díl Kladiva už četl tak ví, jak vystihuje bláznivost hlavních postav série. 

A co vy, čtete Kladivo? Líbí se vám reportáž? Těším se na každý komentář :)

Křest Démona z East Endu

V pátek 27. března jsem se zúčastnila křtu knihy Petry Slovákové - Démona z East Endu. O křestu jsem věděla asi dva týdny dopředu, ale pořád jsem si nebyla jistá jestli na něj jít nebo ne.V březnu jsem totiž dost utrácela za knížky, a tak jsem nevěděla jestli chci investovat i do téhle. A jít na křest knihy bez jejího zakoupení mi přišlo takové dost divné, takže tahle varianta nepřipadala v úvahu. No nakonec jsem se rozhodla, že do toho půjdu. Přečetla jsem si totiž ukázku na internetu a příběh mě zaujal, chci vědět jak bude pokračovat. A taky jsem ještě pořád měla skvělý pocit ze setkání s Emmou Riedovou z předešlého dne, tak jsem měla chuť jít na další akci.

Petra Slováková

Křest se konal v knihkupectví Fantasya. Krom samotné akce mě potěšili taky tím, že na všechny knihy měli 20% slevu (na knihy od Fantom Printu 30%). Tudíž jsem si Démona pořídila o dost levněji, a navíc jsem tam objevila jednu Holdstockovu knihu, která už normálně nejde sehnat. Tudíž dvojnásobná radost :) Knihkupectví je docela malé, takže když začli přicházet lidé, tak tam začínalo být dost těsno. Nicméně knikupectví je moc útulné, plné regály scifi a fantasy knih, úplný ráj, takže jsem se celou dobu měla čím kochat.

Křest byl zahájen po příchodu Roberta Pilcha, který Démona vydal ve svém nakladatelství Brokilon. Po menším úvodu předal slovo Petře Slovákové, která se rozpovídala o své knize a na kterou bylo radost se dívat, protože měla moc pěkný steampunkový kostým. Následně se slova ujal Leonard Medek, kmotr knihy. No a nakonec byla kniha slavnostně pokřtěna a kdo chtěl, mohl si knihu nechat podepsat.

Z téhle akce mám trochu smíšené pocity. Moc ráda jsem se zúčastnila a atmosféra byla super. Ale byla jsem tam sama, nikoho jsem moc neznala a tudíž po skončení křtu a autogramiádě jsem se začla nudit a bylo mi strašně líto, že jsem se nemohla zapojit do nějaké diskuze. Bylo tam spoustu knihomolů a fanoušků fantastiky, českých spisovatelů, nakladatel, bývalý šéfredaktor Pevnosti... Prostě spousta zajímavých lidí. Jenže jsem dost stydlivá, jsem ráda když si zvládnu říct o autogram a i tak se celou dobu cítím neskutečně trapně. Tudíž nehrozí, abych se s někým dala nenuceně do řeči, obzvlášť když většinou tvořili hlasitě bavící se skupinky. Sice jsem prohodila pár slov s Leonardem Medkem u občerstvení a ulovila si autogram od Julie Novákové, ale cítila jsem se opravdu trapně a neschopně, že nejsem schopná normálně komunikovat. Jsem nemožná, ale mám z těhle lidí respekt, vzhlížím k ním, chovám k nim nějakou úctu, že dokážou napsat hezké příběhy, vydávat knihy a spoustu dalšího. O to těžší to pro mě je. Tím spíš pro mě nepřipadalo v úvahu zúčastnit se následovného posezení v restauraci, ale věřím že pro někoho méně ostýchavého to mohlo být moc příjemné posezení a šance popovídat si se zajímavými lidmi.

Tudíž jsem se brzy vydala domů, ale jsem ráda že jsem na křtu byla a že jsem si koupila knihu, takže ničeho nelituji :)

Kdo se chce podívat, jak to na takovém křtu v menším knihkupectví vypadá, můžete se podívat na video, které natočilo Dark Vision Studio. Video doporučuji, protože jsem si vědoma toho, že jsem toho o samotném křtu zase tolik nenapsala (holt se teď mé literární "nadání" vyčerpalo při psaní diplomky).

 Jak jste na tom s podobnými akcemi vy? Chodíte na ně rádi? Zvládáte komunikaci s autory líp než já? :)



Mohlo by vás zajímat:
Knižní přírůstky za březen
Knižní akce v březnu a dubnu
Setkání s Emmou Riedovou

Knižní přírůstky za březen

Březen, měsíc knih, je nenávratně pryč. Oslavila jsem ho nákupy, protože čtení je teď u mě dost na draka, už celé dva měsíce čtu Dunu, a ne a ne jí dočíst. Ale už schází asi 30 stránek, tak to musím dát :D

Předem se omlouvám, pokud bude někomu připadat "překočkováno", určitě to tak nebude pokaždé, ale dneska byla tak nápomocná, že jsem toho využila :D

 První várka knih byla díky 25% slevě v Dobrovským.Wreck this journal jsem objevila na blogu Čteme oba a hned jsem ho chtěla mít, i když nevím jestli dokážu být taky tak kreativní. Ale určitě vím, že deník nebudu pouze ničit, víc se mi líbí, když ho lidé pojímají kreativně a pak jim zůstane něco zajímavého a pěkného na památku, než jen potrhaná špinavá kniha. Ale některé destrukční úkoly vypadají zábavně, takže některé určitě zkusím. Plástev v ohrožení jsem dostala od přítele a je to 4. kniha zajímavé scifi od českého autora Josefa Pecinovského a kupodivu jsem všechny předešlé díly i četla, což je u mě zázrak :D Takže se na ní moc těším. No a nového Zaklínače a Bleach není potřeba moc komentovat.

Druhý větší nákup byl taky díky větším slevám (30-50%), na některých knihách jdou ještě vidět cenovky. Přestože jedním z mých knižních předsevzetí bylo nezačínat nové série, dokud nedočtu ty co mám načaté, tak jsem se neudržela a pořídila si první díl Mycélia od Vilmy Kadlečkové, o kterém jsem uvažovala už strašně dlouho. Vlastně mi ho koupil přítel, protože jinak bych musela jednu z knížek vypustit, na všechny jsem neměla. Nanečisto od Ljukaněnka jsem kdysi četla a moc se mi líbilo, tak jsem si ho teď koupila rovnou i s pokračováním Načisto. Enderova hra od Orsona S. Carda je jedna z dalších klasik scifi, která mě zaujala a chtěla si jí dlouho přečíst. Navíc už několik let koukám po edici Mistrovská díla SF, ve které právě Enderova hra vyšla, takže je to začátek nové sbírky. No a další Bleach.

Další přírůstky ze kterých mám ohromnou radost jsou knihy od Roberta Holdstocka.  Všechny jsem sehnala neuvěřitelně levně na to, že jsou už několik let k nesehnání a když už je někdo prodává, tak minimálně za tři stovky. Fantoma a Železný grál jsem sehnala v bazaru na Databázi knih dohromady za stovku, Bránu ze slonoviny, bránu z rohu v knihkupectví Fantasya, kde jsem byla na křestu knihy. Měli jí tam za cenu, za kterou se prodávala když vyšla a navíc díky autogramiádě s 20% slevou, takže taky za hubičku. Prokleté město od Lisy McMann mám jako přílohu z Pevnosti, ale trochu se téhle knihy bojím. Pro mě neznámá autorka, hodnocení jsou různá, nějak k tomu nemám důvěru.

No a poslední kniha tohoto měsíce je Démon z East Endu. Zúčastnila jsem se totiž křtu knihy ve zmíněném knihkupectví Fantasya, takže jsem jí měla taky s 20% slevou. Strašně dlouho jsem dumala nad tím jestli do toho jít nebo ne, nakonec zvítězila zvědavost a touha zúčastnit se křtu, protože to vždycky bývají skvělé akce. Navíc jsem si přečetla ukázku a dost mě to zaujalo. Petra Slováková je česká autorka, o které jsem slyšela poprvé, ale pár knih jí už vyšlo. Démon z East Endu je první československá samostatná steampunková kniha (jinak u nás vycházejí antologie), hlavní hrdina má mechanickou ruku, hlavní hrdinka se umění přeměnit ve vlkodlaka a ve viktoriánské alternativní Anglii pátrají po tom, proč umírají malé děti a proč vždycky zmizí i jeden jejich rodiný příslušník. Nezní to lákavě?

No a to je vše. Celkem 14 kousků, snad jsem na nějakou knihu nezapomněla. Jak se Vám mé nové knihy líbí? Četli jste nějakou nebo se na některou chystáte?

Pár fotek na závěr :)

Mohlo by vás zajímat
Nejchaotičtější knihkupectví, které znám 
Knižní akce v březnu a dubnu
Setkání s Emmou Riedovou

Knižní akce v březnu a dubnu

Velký knižní čtvrtek máme za sebou, ale mě čeká ještě několik knižních akcí, na které se moc těším. A protože se jich za březen a duben sešlo víc, než je obvyklé, rozhodla jsem se o nich napsat. Už jen proto, že o nich nemusíte vědět, ale mohly by vás zajímat a byla by škoda nechat si je ujít. A co se týče knižního čtvrtku, tak jsem si opět žádnou knihu nekoupila. Ne že by mě žádná kniha nezaujala, spíš nemám tolik peněz, abych do nich chtěla zrovna teď investovat.

A teď už k tomu, co mě čeká. Všechna knižní setkání probíhají v Praze.
(Jinak v článku je spousta odkazů, jen je neumím zvýraznit tak, jak bych chtěla. Šablona blogu mi prostě neumožní aby odkazující slovo bylo podtržené a  abych ho nějak odlišila od slov, které chci zvýraznit. Takže odkazy jsou světle modrou barvou a kurzívou)

26. 3. Setkání s Emmou Riedovou

Emma Riedová je česká spisovatelka, které už před nějakou dobou vyšel historický příběh Královské intriky. Se studiem Probuď labuť pořádá takové komornější setkání spojené s besedou a čtením ukázek z připravované knihy.

K pozvání na toto setkání jsem se dostala úplnou náhodou. Ve skupině knižních blogerů na facebooku se Emma ptala, kdo má rád historické příběhy, je z Prahy a má blog. Nejdřív jsem příspěvek jentak přešla, ale potom jsem se k němu vrátila a jsem moc ráda. Historii mám ráda a nějaký historický příběh bych si moc ráda přečetla, ale nevěděla jsem jak začít, po čem sáhnout a nakonec jsem to vždy odložila. Navíc mám ráda setkání s autory, kdy se člověk dozví spoustu zajímavého o autorovi a jeho psaní. To je taky důvod, proč jsem začla číst hodně českou scifi a fantasy literaturu, protože jsem často potkávala autory a strašně mě to podněcovalo k tomu přečíst si od nich něco, nechat si knihu podepsat, je to prostě o něčem jiném když znáte autora příběhu než když je to pro vás jen jméno na obálce.

Tudíž jsem byla za pozvání moc ráda a těším se. Pokud byste chtěli taky přijít, tak není problém, Emma v různých knižních skupinách zvala i neblogery. Stačí sejí jen ozvat, kapacita je totiž omezená, tak nemůžete přijít jentak z fleku. Pro zájemce tu uvádím odkaz na profil Emmy na facebooku, abyste jí mohli kontaktovat.

Královské intriky - anotace:
Zatímco České království se po vymření Přemyslovců zmítá v bojích, mladičká Markéta z Březové postupně proniká do urozené společnosti. Počáteční okouzlení ale brzy vystřídá zklamání, neboť krásná, svéhlavá Markéta musí čelit mnoha úkladům a nenávisti. Poznává však i vášnivou lásku. Nadaná dívka se stane špionkou ve službách Jana Lucemburského a tento nebezpečný úkol ji zavede až do daleké Neapole. Ve chvíli, kdy se po mnoha strastech osudu snaží začít nový život, je náhle obviněna z vraždy. Podaří se jí vyváznout i z této kruté zkoušky?

Markétčiny osudy jsou vyprávěny z pohledu velmi rozdílných mužů, do jejichž životů nejvíce zasáhla – z pohledu přátel, nepřátel, milenců i mladého Jana Lucemburského.

10.4.  Křest Pekelné šlehy Martina D. Antonína

Další díl Kladiva na čarodeje je konečně tady! A k jeho vydání se rovnou pořádá i křest a autogramiáda. Nedávno událost na facebooku přejmenovali na Gigantickou autogramiádu autorů Kladiva na čaroděje, ale bližší informace zatím nejsou. Každopádně je šance potkat na akci i další autory, což je na křestech celkem obvyklé.

Že neznáte Kladivo na čaroděje? To je škoda, protože jde o skvělou českou fantastickou sérii. Co kniha to jiný styl, jiné téma, jiná atmosféra, jiný autor. Někdy se budete bát, jindy budete napnutí jak kšandy, setkáte se s duchy, nemrtvými, čarodějnicemi, oživlými roboty, mimozemšťany... V každém případě budete vždycky doufat, že to hlavní hrdinové přežijou, a hlavně se budete skvěle bavit (obzvlášť u knih Jiřího Pavlovského). Některé postavy jsou totiž komické samy od sebe a často padají skvělé hlášky. Všechny díly jsou sice provázany hlavním příběhem, ale každá z knih má vlastní uzavřený příběh, takže se nemusíte bát začít n-tým dílem. Celou sérii sám tvůrce série, Jiří Pavlovský, přirovnává k seriálu. Každá řada seriálu má nějaký hlavní příběh, který se v prvních epizodách řeší jen okrajově a každá epizoda má vlastní příběh, ale ke konci série se všechno začne točit kolem hlavního příběhu. Kladivo na čaroděje funguje podobně, přičemž je pořád na rozjezdu.

Pekelná šleha - anotace:
Když se dáma vašeho srdce ocitne v nesnázích, uděláte pro její záchranu cokoliv. Riskujete život, sjezdíte světa kraj, spřáhnete se s ďáblem – a když zoufalství dostoupí vrcholu, přeleze přes něj a ještě si pořádně povyskočí, najmete si tým Felixe Jonáše. Je to banda magorů, to jistě – ale kdo jiný vám uvěří a pustí se do hledání dívky nakažené experimentálním magickým retrovirem? Jistě ji najdou. Možná i zachrání. A když budete mít štěstí, vaše milovaná vám tu záchranu jednou odpustí.
Naděje přece umírá poslední... a kdyby něco, Walter ji odborně oživí.

15. 4. Fantastická literární degustace

Martin D. Antonín, Míla Linc a Vilma Kadlečková budou číst ukázky z připravovaných knih z jejich fantastických světů. Přestože jsem od nich nic nečetla a nepatřím k těm lidem, kteří netrpělivě čekají i několik let na další příběh z jejich oblíbeného světa, chci tam být. Setkání s českými autory si nechám málokdy ujít a věřím, že si to taky užiju. Už dlouho si brousím zuby na Mycélium, a pokud se budou na místě prodávat knihy za zajímavou cenu, tak do toho konečně půjdu. Tady je událost na facebooku a něco níž najdete oficiální plakát se spoustou informací.

23. 4. Knihy mají zelenou

Poslední akcí není žádné literární setkání s autory, nýbrž 15% sleva ve všech knihkupectvích v rámci Dne knihy a autorských práv. Rovněž doporučuji událost na facebooku, už jen pro zapomnětlivé hlavy, jako jsem já.



Zaujala vás nějaká akce? Máte v plánu se zúčastnit? Nebo víte ještě o něčem, co by stálo za zmínku? :)