neděle 29. března 2015

Setkání s Emmou Riedovou

Ve čtvrtek 26. března jsem byla na úžasném komorním setkání se spisovatelkou Emmou Riedovou ve studiu Probuď labuť. Byla tam báječná a nezapomenutelná atmosféra, kterou můžete vycítit z krásných fotografií, které mi studio Probuď labuť poskytlo.

Blížila se půl sedmá odpoledne, venku déšť, sychravo a pomalu se začínala snášet tma. S rostoucím očekáváním i trémou jsem se blížila do studia Probuď labuť ve Školské ulici v Praze. Věděla jsem, že půjde o komorní setkání, a jelikož jsem celkem dost ostýchavá, začínala se mě zmocňovat nervozita. A to jsem ještě ani nevěděla, jak maličké to studio je a že i se mnou nás bude jen pět účastnic.

Za všechny fotografie děkuji studiu Probuď labuť.
Překonala jsem trému a z toho pošmourného počasí jsem vstoupila do maličkého, ale útulného studia. Hned na mě dýchla úžasná uvolňující atmosféra, přidala jsem si jako na čajovém dýchánku ze starých časů. Příjemné tlumené světlo, několik svíček, květiny ve váze, čaj v porcelánu a lákavě vypadají makronky nebo cake pops ("dortová lízátka") na špejli.

Po pár minutách čekání, zda dorazí ještě nějací účastníci, začal rozhovor s Emmou Riedovou, který vedla Ivana Bednářová, šéfredaktorka zpravodajského serveru Presspublica.cz. Dozvěděla jsem se tak spoustu zajímavého z autorčina spisovatelského života. Například že původně neměla ani v plánu napsat zrovna historický román, že dané historické období zvolila z toho důvodu, že v této době je spousta bílých míst a má tak větší volnost při tvorbě příběhu, nebo že hlavní hrdinové jsou fiktivní postavy, taktéž z toho důvodu, aby měla volnou ruku při vytváření jejich osudů. Sama autorka se netají tím, že píše pro radost, chce aby její knihy byly čtivé, napínavé a zábavné.

Došlo mi tak, o kolik těžší to autor má, když svůj příběh zasadí do historické doby. Nejde ani tak o politickou situaci v zemi, ale spíš drobnosti ze života - třeba kdy byly jaké svátky, co lidé v té době mohli/nemohli nosit (brýle apod.), nebo jaká plemena psů v té době byla. Sama autorka připouští, že jí některé drobnosti mohly utéct, a myslím si, že je to pochopitelné a akceptovatelné. Samozřejmě se najde spousta lidí, kterým se tyto drobné nesrovnalosti nebudou líbit, ale ruku na srdce, Emmin román Královské intriky nejspíš nebude pro zaryté fanoušky historie, kteří chtějí jen suchá fakta přetvořená do příběhu. Takovým bude vadit i to, když si autor knihy domyslí příběh, aby vyplnil ona bílá místa. Nicméně si myslím, že spoustě lidí, kteří mají rádi historii a historické romány, by se Královské intriky mohly líbit. Samozřejmě to budu moct plně posoudit až poté, co si knihu přečtu (a že někdy v budoucnu určitě, protože mě kniha zaujala).

Emma přečetla i dvě ukázky z Královských intrik a na konci rozhovoru jsme měli možnost vyzpovídat autorku osobně. Byla to velmi krátká beseda, protože jsem nebyla sama, kdo se buď styděl, nebo ho nenapadlo, na co se ptát. Nakonec nám Emma poděkovala za to, že jsme na setkání s ní přišli, a dostali jsme i drobnou pozornost a něco na památku.

Jelikož nás nikdo nechtěl vyhodit do nevlídného počasí, ale naopak jsme byli vyzvány ať se neostýcháme ochutnat připravené dobroty a naše porcelánové šálky se naplnily dalším čajem, rozjela se moc příjemná diskuze. Zapojila se i Emma a Ivana, probíraly jsme všechny možné žánry, knihy, autory, setkání s autory a cony... Později jsme debatovali jen ve čtyřech a bylo to moc příjemné, nebýt večer, tak bych tam vydržela ještě několik hodin. Bylo zajímavé, že většina z nás čte převážně scifi a fantasy, a přitom jsme se vydaly na setkání s autorkou historického románu.

Byla to opravdu povedená akce, která předčila mé očekávání. Bylo to úplné pohlazení po duši a balzám na nervy. Emma, Ivana i děvčata ze studia Probuď labuť - všechny byly moc milé a sympatické a díky nim to byl nezapomenutelný večer. A dobroty, které napekla Anežka Zýková, byly výborné a krásně nazdobené. Cake pops jsem nikdy předtím neměla a tak mi chutnaly, že se teď pídím po receptu. 

Chtěla bych poděkovat Emmě Riedové za pozvání a studiu Probuď labuť za zorganizování akce, vytvoření báječné atmosféry a za poskytnuté fotografie. Pokud byste někdy uvažovali o tom nechat se učesat, nalíčit nebo profesionálně nafotit, můžu studio Probuď labuť vřele doporučit. Určitě se vám u nich bude líbit.  

A na závěr pár fotografií. Litujete, že jste se nezúčastnili? :)

 








1 komentář:

  1. Ach! Ty makronky! A jinak samozřejmě moc pěkný článek :)

    OdpovědětVymazat

Každý komentář mě moc potěší a ráda na něj odpovím :)