Kostičas, příběh ze světa jasnovidců a duchů

K přečtení Kostičasu od Samanthy Shannonové jsem se dostala díky (re)readingu pořádaném nakladatelstvím Host a jsem moc ráda, že jsem se zapojila, protože kdo ví, kdy bych se k němu jinak dostala. Jenže šance vyhrát druhý díl a jistota získat pěknou slevu na druhý díl mě zlákala k tomu, abych se na Kostičas vrhla teď. A rozhodně toho nelituji. Takže pokud někomu z vás Kostičas leží v knihovně, neváhejte se do (re)readingu zapojit, do konce srpna ho ještě stihnete hravě přečíst. Odkaz na (re)reading na facebooku zde.

 "Ráda si představuju, že nás na začátku bylo víc."

                                                                     - str. 9

O příběhu

Vítejte v Londýně roku 2059. Respektive v podsvětí Scionského Londýna, kde od svých 16 let pracuje Paige Mahoneyová, jež je nadána nadpřirozenými schopnostmi. Ostatně není sama, jasnovidců se nejen v podsvětí Londýna pohybuje víc než dost. Jenže režim Scion zakazuje veškeré jasnovidectví a jasnovidci jsou odsunuti na okraj společnosti. Aby přežili, musí se skrývat. Je pochopitelné, že slušná práce se potom shání dost těžko. Proto se mnoho jasnovidců dopouští zločinů, které jim ale slušně vynáší. Stejně jako Paige, jež je součástí gangu, který páchá vidozločiny. Šéfem tohoto gangu (tzv. vidopánem) je Jaxon Hall a Paige je jeho chráněnka (tzv. kočena). Gang má celkem 7 členů a říkají si Sedm pečetí (důležité pro děj). Gang je součástí syndikátu - zločinecké organizace jasnovidců, jež působí ve Scionském Londýně a jejichž členové se specializují na vidozločiny, při kterých dochází k využití světa duchů (tzv. éteru). Vidozločiny jsou považovány za velezradu, trestem je smrt.

Paige je vzácným typem jasnovidce - krajinochodcem. Nevidí aury jasnovidců, ale dokáže je vycítit svým "šestým smyslem". Krajinochodci dokážou vnímat snové krajiny, dotknout se jich, vkročit do nich a procházet se v nich, do jisté míry prostřednictvím nich manipulovat s lidmi. Snová krajina je vnitřek mysli, kde se ukládají vzpomínky, a dělí se na několik zón. Zatímco obyčejní lidé (tzv. amaurotici) jsou schopni zahlédnout jen její záblesky ve spánku, jasnovidci do ní mohou vědomě vstupovat. Paige zatím dokáže využít jen zlomek svých schopností a Jaxon ji využívá jako nástroj dohledu - prozkoumává sektor, ve kterém gang působí, nahlíží do snových krajin lidí a zjišťuje, co jsou zač nebo co skrývají.

Paige je se svým životem spokojená, ale musí ho tajit před svým otcem. A právě když je Paige na cestě domů, stane se něco, co její život obrátí vzhůru nohama. Vlak, kterým jede, začne být prohledáván. I kdyby nezjistili, že je Paige členem gangu, její život by byl beztak v ohrožení. Scion prostě usiluje o vyhlazení jasnovidců a žádný jasnovidec není v bezpečí. Paige se podaří díky svým schopnostem uniknout, ale právě díky tomu se dostane do hledáčku Refájcům, kteří ji unesou do Oxfordu - města, které před dvěma sty lety zmizelo z map. Tam, v Prvním Šeolu, se Paige setkává se Strážcem, snoubencem královny čisté krve a Paiginým dozorcem, který ji má trénovat, aby se Paige mohla stát rudokabátcem a bojovat proti Emejcům. Emejci jsou podivné bytosti, které se živí lidským masem a které čas od času útočí na město.

Paige je zde sice ve větším bezpečí než byla v Londýně a její schopnosti jsou dále rozvíjeny, ale i tak se chce vzepřít, utéct a vrátit se ke starému způsobu života. Protože všichni lidé jsou tu vlastně otroci Refájců, musejí poslouchat přísná pravidla a navíc nasazují svůj život v boji proti Emejcům, údajným nepřátelům Refájců. Přesto je většina rudokabátců Refejcům oddána a snad i vděčná, stávají se z nich beozhlední a krutí lidé. Paige je dokonce nasazena na útok proti svému vlastnímu gangu a navíc má na ní spadeno královna čisté krve. Útěk už není jen přání vrátit se ke svému gangu, ale i nutnost, aby si zachránila vlastní život. A Strážce? Jakou roli v tom všem bude hrát on? Jedno je jisté - oblíbíte si ho od první chvíle, protože je v něm něco magického a přitažlivého.


"Refájci měli ve tvářích něco, co znemožňovalo uhodnout jejich emoce."

                                                      - str. 236 

"Ty se nebojíš nebezpečí, Paige. Myslím, že z něj naopak čerpáš sílu."
                                                       - str. 362

 

 

Mé dojmy z knihy 

O knize bych mohla dál psát dlouhé hodiny, ale to by nikoho nebavilo číst. Autorka stvořila rozsáhlý a velmi komplikovaný svět a není v mých silách popsat jeho fungování. I tak doufám, že se mi podařilo srozumitelně vysvětlit vše důležité.

Pro spoustu lidí je začátek Kostičasu náročný, protože je zde spousta nových pojmů, což vám jistě hned došlo, jakmile jste začli číst tenhle článek. Pravděpodobně se budete často dívat do slovníčku na konci knihy. Možná ani hned plně neporozumíte všem pojmům a systému, který v Londýně vládne. Dalo mi práci dát to teď dohromady, vlastně jsem musela nahlížet do knihy, protože zpaměti bych to nedala. Ale rozhodně se tím nenechte odradit. Je pravda, že jsem trošku zběhlá ve čtení knih, při kterých je nutné nahlížet do slovníčku/rodokmenu/apod., proto mi to při čtení tolik nevadilo. Vše, co popisuji v druhém odstavci (systém Scionu a londýského podsvětí), je v knize vysvětleno, ale přece jen je toho trochu moc najednou a k lepšímu pochopení je lepší se ještě podívat do slovníčku.

Takže ano, je to zezačátku trochu náročnější, ale věřte že to není zase taková překážka. Autorka totiž umí psát velmi čtivě a kniha mě chytla hned od první stránky. Navíc hned po pár prvních stránkách se děj rozjede a už se nezastaví. Kostičas jsem začla číst večer a měla jsem problém knihu odložit a jít spát, tak mě to chytlo.

Uchvátil mě svět, který autorka stvořila. Svět jasnovidců, duchů a Refájců. Stránku za stránkou jsem příběh hltala a těšila se, co dalšího se na příští stránce o tomto světě dozvím. Ani chvíli jsem se nenudila, protože v knize nejsou žádné nudné pasáže plné rozvklelých popisů a příběh se pořád krásně posouval dopředu. Občas byl děj sice trochu předvídatelný, ale rozhodně ne moc, spíš měl člověk radost, že mu to došlo dřív než Paige :D A konec knihy - no, co očekávat od prvního dílu sedmidílné série. Jedna dějová linka se sice uzavře (a to jestli se Paige podaří utéct nebo ne), ale Kostičas je jen střípkem z tohoto světa a začátkem něčeho většího.

Kostičas je sice někdy označován nálepkou "young adult", ale tenhle typ literatury jinak nečtu. Tudíž nemám srovnání. Paige je sice 19 let a spousta postav je v podobném věku, ale ničemu to nevadí. A nějaká milostná zápletka tam sice je, ale jen okrajově a rozhodně to není popsáno jako v nějakém dívčím románu.

Nezbývá než říct, že Kostičas je skvělá kniha a že se nemůžu dočkat pokračování. Navíc celkové zpracování knihy je nádherné a když jsem Kostičas poprvé držela v rukou, věděla jsem, že ho jednou musím mít. Na dotyk je kniha strašně příjemná, její povrch je takový kožený/sametový, těžko popsat. Na vnitřní straně obálky je vepředu mapa Prvního Šeolu (na tu jsem při čtení úplně zapomněla :D) a vzadu systém řádů jasnovidců, který vytvořil Jaxon Hall.

Četli jste Kostičas? Co na něj říkáte?