Stalker vás chytne a nepustí

"Zpočátku ten kratičký film nikdo nebral vážně - dokud se nevynořila první mrtvola."

Tak začíná nový detektivní příběh Larse Keplera. Autor dokazuje, že umí čtenáře zaujmout už od první věty (i když v předešlých knihách spíš od první stránky, nicméně zde se to povedlo na výbornou). Kniha čtenáře hned na začátku chňapne a už nepustí.

Děj
Policii dorazí krátké video, ve kterém si neznámá žena obléká punčocháče. Nejde vypátrat kdo video nahrál na youtube, kdo ho poslal policii, ani kde bylo natočeno a kdo je ona neznámá žena. Druhý den je tato žena nalezena mrtvá. Šlo o velmi brutální vraždu, která se podobala vraždě, jež byla spáchána před devíti lety a za kterou byl odsouzen pastor Rocky Kyrklund. Ten si ovšem z vraždy nic nepamatuje, protože při autonehodě utrpěl vážné oškození mozku a trpí ztrátou paměti - jak dlouhodobou, tak krátkodobou. Někdy si nepamatuje ani co se stalo předchozí den, ale občas je schopen si vybavit útržky z některých událostí. Rocky je držen v psychiatrické léčebně, může být tedy nějakým způsobem zapleten do nové vraždy? Má venku komplice? Nebo jen někdo napodobuje tuto vraždu? Nebo tyto dvě vraždy spolu vůbec nesouvisejí?

Vyšetřování se ujme komisařka Margot Silvermanová, specialistka na sériové vraždy, vraždy podle předlohy a stalking. Případ by původně řešil Joona Linna, který řešil případy v předchozích Keplerových knihách. Jenže ten je už rok nezvěstný a skoro všichni se domnívají, že je mrtvý (kdo četl předchozí díl - Svědkyni ohně - tak ví, kdo neví, tomu nechci spoilerovat). Brzy dojde k druhé vraždě a není pochyb, že jde o sériového vraha, který své oběti potají sleduje večer přes okno (a jelikož si nezatahují závěsy ani žaluzie, jsou vidět jak ve výkladní skříni), natáčí je a videa posílá policii krátce před vraždou. Policie tak je bezmocná, protože za tak krátkou dobu není schopna vypátrat identitu ženy na videu, a jen bezmocně čekají, až se objeví její mrtvola. S nadějí, že se jim tentokrát podaří najít něco, co je zavede k vrahovi. Něco přeci jen objeví, a tak se rozjede oficiální vyšetřování.

Erik Maria Bark je psycholog a skvělý hypnotizér, který s policí a s Joonou Linnou spolupracoval na předešlých případech. Nevěří, že je Joona Linna mrtvý. A taky má problém, který souvisí s Rockym. Protože se bojí o tom zmínit policii, pustí se do vyšetřování na vlastní pěst.

Mé dojmy z knihy

Lars Kepler je můj oblíbený autor, a jakmile mu od něj vyjde kniha, okamžitě si jí musím koupit a přečíst. Kepler umí psát opravdu napínavě. Poměrně krátké kapitoly, žádné obšírné popisy, skvělé vykreslení atmosféry, napětí a strachu. Všechny knihy doslova hltám a nemůžu přestat, dokud knihu nedočtu. A Stalker nebyl výjimkou.

Další dávku napětí vnáší autor do příběhu tím, že vražda každé ženy je čtenáři nabídnuta přímo z pohledu oběti. Není to tak, že jen víte, že má nějaká žena zemřít a potom se dočtete, že našli její tělo. Vy si celou tu hrůzu prožijete na vlastní kůži očima oběti. Prvotní pocit, že ji někdo sleduje, prvotní strach, který oběť považuje za paranoidní. A potom setkání s vrahem, první bodnutí, snaha utéct a přežít. Do poslední chvíle doufáte, že se ženu podaří nějak zachránit a že přežije. Tyhle části knihy se mi opravdu líbily.

Další věc, která se mi na Stalkerovi líbila, je krátký text o stalkingu hned na začátku knihy. Snad každý zhruba ví, co stalking je, ale zde se dozvíte i něco navíc, co jste vědět třeba nemuseli, nějaký důležitý detail, apod. Takový informační krátký text najdete skoro u všech Keplerových knih, až na Písečného může. Což se mi moc líbí, jednak proto, že se člověk dozví co potřebuje, jednak z toho důvodu, že to nemá každá kniha a je to takový malý bonus.  

Při čtení jsem měla jen jediný problém, a to ten, že už vyšetřovatelem není Joona Linna, ale Margot, která mi moc nesedla a přišla mi dost otravná. Prostě to bez Joony nebylo ono. Naštěstí se celá kniha netočí kolem Margot, takže se mi příběh líbil i tak.

Knihu doporučuji všem, co už od Keplera něco četli, protože je kniha určitě nezklame, i těm, co se s Larsem Keplerem dosud nesetkali. Knihy na sebe sice volně navazují, ale abych pravdu řekla, já stejně do příště zapomenu, co se v tomto díle stalo. Naštěstí na to autor myslí a nenásilně v průběhu čtení připomene to nejdůležitější, co se v předešlém díle odehrálo. Možná se autor ve Stalkerovi ještě lépe připravil na další díl, protože epilog na konci shrnuje vše důležité, co se v knize odehrálo.

Takže pokud hledáte velkou dávku napětí (budete napnutí jak kšandy), příběh se sériovým vrahem a překvapivé rozuzlení, je pro vás Stalker jasná volba.